9 C 102/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 82 239,38 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne 7. 1. 2019 poskytla žalované úvěr ve výši 106 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,50 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Sazebník poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně nehradila splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 1. 9. 2021 zesplatnila, přičemž o zesplatnění úvěru byla žalovaná informována výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dluh žalované ve výši 100 041,94 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 78 160,48 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 14 494,64 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 307,92 Kč a dlužných poplatků ve výši 4 078,90 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2021, ani tak však žalovaná již ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou dne 8.8.2022. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, a soud tak věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 7. 1. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované bezhotovostně poskytnut spotřebitelský osobní úvěr ve výši 106 000 Kč, a to vyplacením částky na účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 2 523 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce včetně smluvního úroku ve výši 14,50 % ročně (viz Smlouva o úvěru [číslo] včetně pojistných podmínek, úvěrových podmínek pro FO nepodnikatele, Sazebníku poplatků, Všeobecných obchodních podmínek a ztotožnění účtu č. [bankovní účet]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 6. 10. 2020, celkem žalovaná žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 51 015,03 Kč (viz historický výpis úvěru). Dne 21. 10. 2018 a 24. 9. 2018 žalovaná u jiného poskytovatele úvěrů žádala o poskytnutí úvěrů na stavební spoření ve výši 1 520 000 Kč a 489 000 Kč, přičemž poskytnutí úvěrů nebylo vyřízeno, a dne 14. 7. 2018, dne 16. 5. 2008 a dne 14. 5. 2018 žalovaná u jiného poskytovatele úvěrů žádala o poskytnutí úvěrů na stavební spoření ve výši 2 400 000 Kč, 500 000 Kč a 2 400 000 Kč, přičemž tyto žádosti o úvěry byly odvolané. Tyto skutečnosti byly zřejmé z externího registru BRKI/NRKI. Žalovaná byla ze strany žalobkyně opakovaně upomínána a dopisem ze dne 14. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, se lhůtou ke splacení do 1. 9. 2021 s tím, že pokud nebude pohledávka do uvedeného data uhrazena, bude zesplatněna (viz Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 14. 7. 2021 včetně potvrzení o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala písemně žalovanou k úhradě dluhu (viz předžalobní upomínka ze dne 30. 9. 2021 včetně potvrzení o podání ze dne 30. 9. 2021). 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 106 000 Kč. Žalovaná postupně splatila žalobkyni částku ve výši 51 015,03 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně celý úvěr ke dni 1. 9. 2021 zesplatnila a vyzvala ji k jeho zaplacení výzvou ze dne 14. 7. 2021. 8. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně nevzala v potaz skutečnost, že v rámci dotazu žalobkyně v externím registru BRKI/NRKI žalovaná podala dne 21. 10. 2018 žádost o úvěr na stavební spoření u jiného poskytovatele úvěrů ve výši 1 520 000 Kč a dne 24. 9. 2018 žádost o úvěr na stavební spoření ve výši 489 000 Kč, přičemž tyto žádosti nebyly ještě vyřízené. Z externího registru BRKI/NRKI je dále zřejmé, že žalovaná dne 14. 5. 2018, dne 16. 5. 2018 a dne 14. 7. 2018 podala žádosti o úvěr na stavební spoření u jiného poskytovatele úvěrů, které však byly odvolány. Z důkazů dále bylo zjištěno, že se žalobkyně ohledně příjmové a výdajové stránky spokojila pouze s tvrzeními uvedenými v Žádosti o poskytnutí osobního úvěru, ze které bylo zjištěno, že pravidelný měsíční příjem žalované činí rodičovský příspěvek a mzda přítele žalované, který žije s žalovanou ve společné domácnosti, a to ve výši 33 400 Kč. Dále, že žalovaná má vyživovací povinnost k jednomu dítěti do 10 let věku. Žalovaná dále stran výdajů uvedla, že výše výdajů domácnosti – výdajů spojených s bydlením činí 500 Kč, částka na spoření činí 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. Z Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Osobní úvěr dále bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, má středoškolské vzdělání, ostatní měsíční příjmy činí 33 400 Kč, výdaje žalované spojené s bydlením činí 500 Kč, ostatní výdaje činí 1 000 Kč a částka n