18 C 294/2023-191 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 8. 2023 domáhala zaplacení částky 97 000 Kč s příslušenstvím z titulu odměny za vykonanou práci. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dohodu o provedení práce (dne 10. 10. 2022 pro rok 2022 a dne 1. 1. 2023 pro rok 2023) na základě kterých pracovala pro žalovanou od 10. 10. 2022 do června 2023 jako ředitelka obchodního oddělení. Dohodu o provedení práce pak dne 1. 1. 2023 uzavřela rovněž se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , která je s žalovanou úzce personálně propojena, a to osobou , jméno FO, , nar. , datum, , kdy pro tuto společnost měla vykonávat práci na pozici obchodní zástupce, avšak s ohledem na propojenost obou subjektů žalobkyně nebyla schopna rozlišit pro koho kterou práci vykonává, kdy převažující práci vykonávala dle svého přesvědčení pro žalovanou, z toho důvodu požadovala veškeré plnění po ní. Žalované uvedla, že jí dle písemné dohody o provedení práce náležela odměna 400 Kč za hodinu, avšak že se s žalovanou dohodla, že jí bude náležet odměna za práci ve výši 57 000 Kč měsíčně a tato jí byla vyplácena až do května 2023, byť poslední měsíce jí byla vyplácena v několika splátkách, a i od dalších propojených osob, a to společnosti , právnická osoba, či od , právnická osoba, , která je rovněž úzce personálně přes osobu , jméno FO, propojena s žalovanou. Za měsíc květen 2023 byla žalobkyni vyplacena odměna toliko ve výši 17 000 Kč, za měsíc červen žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni na odměně za práci 97 000 Kč. Ke svému pracovnímu vztahu uvedla, že ho sjednala přímo s jednatelkou žalované, že se dohodly na tom, že pro ni bude pracovat jako obchodní ředitelka v rozsahu běžné pracovní doby, přičemž místo výkonu práce bylo dohodnuto v místě jejího bydliště, neboť měla malé děti a s ohledem na vzdálenost jejího bydliště a sídla žalované (, adresa, ) nebylo reálné, že by denně dojížděla. Zároveň její práce spočívala zejména v kontaktování potencionálních zákazníků žalované a v jednáních se stávajícími zákazníky, která probíhala telefonicky a emailem, tedy její přítomnost v místě sídla žalované nebyla pro výkon její práce podstatná. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky, žalovaná však neuhradila ničeho.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalovaná s žalobkyní nesjednala mzdu ve výši 57 000 Kč, s žalovanou ani nesjednala práci v rozsahu plného pracovního úvazku, neboť se žalobkyně starala o nezletilé dítě, a tak sama neměla o sjednání pracovního poměru v tomto rozsahu zájem, mimo jiné i proto, že by přišla o rodičovský příspěvek. Z podstaty dohody o provedení práce je sjednán limit 300 hodin za kalendářní rok, který nebyl překročen. Předpokládaný rozsah práce odpovídal mzdě 10 000 Kč. Tento rozsah práce a odměny za ní vyplývá i z osobní karty. Za měsíc květen žalovaná obdržela mzdu v rozsahu vykonané práce, a za měsíc červen žalovaná neeviduje práci, za kterou by žalobkyni vznikl nárok na mzdu, když v těchto měsících byla spolupráce mezi žalovanou a žalobkyní omezena a sama žalobkyně odmítala pro žalovanou dále pracovat, když odmítala uzavřít pracovní smlouvu, dle které by jí náležela mzda 39 000 Kč. Jí požadovaná částka tak neodpovídá ani sjednané ani navrhované odměněn za práci. Žalobkyně si pak byla vědoma, že neodvádí práci pouze pro žalovanou, když v únoru obdržela provizi za prodej výrobků, což neodpovídá pracovnímu vztahu s žalovanou, ale zprostředkovatelské smlouvě, či smlouvě o obchodním zastoupení. Žalovaná nemá informaci, že by žalobkyně přispěla k prodeji zboží ve prospěch žalované. Žalobkyně ani nevrátila věci převzaté k výkonu práce od žalované (mobilní telefon, notebook, myš a pouzdro). Pokud byla žalobkyni zaslána žalovanou mzda nad rámec vykonané práce, není vyloučeno, že se tak stalo omylem. Zdůraznila, že žalobkyně neprokázala, že by pro žalovanou vykonala práci v rozsahu, který by odůvodňoval výši jí požadované mzdy. I pokud by vykonávala nějakou práci, činila tak bez pokynu žalované a výlučně o své vůli a nemůže tak požadovat za ní úhradu. Poukazovala, že to naopak byla žalobkyně, která sama odmítla pro žalovanou pracovat již na jaře 2023, když odmítla uzavřít pracovní smlouvu a je tak s podivem, že nyní se domáhá úhrady mzdy.3. Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynuly následující skutečnosti. Žalobkyně začala pro žalovanou pracovat poté, co ji oslovil její kolega pan , jméno FO, , se kterým dříve pracovala u společnosti , právnická osoba, , kde pracovala jako obchodní zástupce. , jméno FO, propojil žalobkyni s žalovanou, která za ní přijela do , adresa, do místa jejího bydliště, kde spolu vedly pracovní pohovor a vyjasnily si podmínky práce. Její činnost měla spočívat zejména v zajištění zákazníků pro spediční činnost žalované a zajištění dostatečného portfolia dopravců využitelných pro potřeby zákazníků žalované. O výši mzdy jednala přímo s jednatelkou, kdy požadovala 57 000 Kč čistého, s čímž žalovaná souhlasila. K podpisu dohody o provedení práce došlo v , obec, v říjnu 2022. Uvedla, že jí byla jednatelkou předložena k podpisu dohoda o provedení práce, nikoliv pracovní smlouvu, k čemuž jí jednatelka sdělila, že si žalobkyni nejprve chce vyzkoušet, což nepovažovala za zvláštní, neboť takovou zkušenost měla i z předchozích zaměstnání ve spedičních firmách. Časový rozsah práce domluvily na klasickou osmihodinovou pracovní dobu, 5 dnů v týdnu. Za účelem plnění pracovních úkolů jí žalovaná předala notebook a telefon s přístupy na internet. Na konci roku 2022 byla oslovena jednatelkou žalované, aby začala pracovat rovněž pro společnost , právnická osoba, , kde měla vykonávat určité marketingové činnosti a hledat odběratele pro společnost, kdy obě činnosti (jak pro , právnická osoba, , tak pro žalovanou) měla vykonávat souběžně. Od společnosti , právnická osoba, žádnou odměnu neobdržela, vyjma částky 900 Kč jako provizi za prodej některých výrobků. Vše fungovalo dle dohody účastnic.. Problémy se začaly objevovat v průběhu roku 2023, kdy se žalovaná začala zpožďovat v platbách zaměstnancům, bylo nutné žalovanou urgovat. Tyto problémy byly důvodem, proč ukončili pracovní poměr paní , jméno FO, a pan , jméno FO, . V květnu 2023 ji pak oslovila jednatelka žalované, zda by spolu uzavřely pracovní smlouvu, s čímž souhlasila. Návrh pracovní smlouvy, který jí byl zaslán, však neodpovídal původním dohodám, a to jak ohledně pracovního zařazení, tak ohledně výše mzdy. Předložená smlouva obsahovala rovněž ujednání, která byla v přímém rozporu se zákonem, v důsledku čehož odmítla pracovní smlouvu podepsat. Výhrady k předloženému návrhu pracovní smlouvy žalované opakovaně sdělila. K ukončení činnosti u žalované došlo tak, že dne 26. 6. 2023 byla žalobkyni odpojena SIM karta z telefonu, čímž se stala pro kohokoliv nedostupná a nemohla nadále vykonávat práci. V následujících dnech byla odebrána s whatsappových chatů, které měly ve společnosti.Ke svým pracovním zkušenostem žalobkyně uvedla, že za svou pracovní kariéru pracovala převážně na pracovní smlouvy, a to od roku 1995. Na dohodu o provedení práce pracovala pro společnost , právnická osoba, další společnosti s ní spřízněné, avšak až v souvislosti s nástupem na mateřskou dovolenou. Do té doby pracovala na pracovní smlouvu. Je si vědoma toho, že práce na dohodu o provedení práce je limitováno maximálním časovým omezením, ale nikdy to nekontrolovala, nesčítala, měla za to, že to za ni činí zaměstnavatel. Je si rovněž vědoma toho, že do určité částky mzdy se z ní neodvádějí odvody, ale vzhledem k tomu, že její odměna byla dohodnuta jako 57 000 Kč čistého, očekávala, že příslušné odvody za ni žalována, jako zaměstnavatel odvádí. Výkaz práce žalované nepředávala. Dohoda byla taková, že bude pracovat od pondělí do pátku 8 hodin denně, výkaz práce po ní ostatně ani žalovaná nepožadovala. Žalovaná tedy objektivně neměla žádný podklad pro vyúčtování mzdy dle odpracovaných hodin. Podkladem pro úhradu mzdy tak mohla být jen dohoda o výši mzdy. Výplatní pásky od žalované nedostávala.V roce 2022 neměla žalobkyně jiný příjem než od žalované, ale roční zúčtování daně z příjmu za rok 2022 neřešila. V předchozích letech to za ni řešili mzdové účetní, které si vyžádaly podklady pro zúčtování daně, u žalované se tak nestalo a ona sama rovněž daňové přiznání nepodala.Skutečnost, že je něco v nepořádku s jejím zaměstnáním a výplatou její mzdy se dozvěděla až poté, co byla kontaktována účetní, paní , jméno FO, . Žalobkyni sdělila, že za žalobkyni nejsou odváděny žádné odvody a že její mzda je rozúčtována na fiktivní osoby. Teprve poté navštívila zdravotní pojišťovnu a sociálku, kde zjistila, že jako zaměstnanec nebyla vůbec přihlášena a nebyly za ni hrazeny odvody.4. Z dohody o provedení práce ze dne 10. 10. 2022 (elektronická příloha návrhu na vydání EPR) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná spolu uvedeného dne uzavřely dohodu o provedení práce na dobu určitou od 10. 10. 2022 do 31. 12. 2022, kterou se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalo