12 C 427/2025-18 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 12 802,88 Kč představující dlužnou jistinu, poplatky a smluvní úrok vyplývající ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky distančním způsobem, dále zákonného úroku z prodlení z částky 5 790,74 Kč od 11.2.2025 do zaplacení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 57,51 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek; žalobce dále navrhl přiznání náhrady nákladů řízení a pro případ, že by soud nedospěl k závěru o existenci platné úvěrové smlouvy, se domáhal vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v částce vyplacené žalované na její bankovní účet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025, ve spojení s podacím lístkem z téhož data, okresní soud zjistil, že právní zástupce věřitele, , tituly před jménem, , jméno FO, , toho dne odeslal žalované na její adresu doporučenou zásilku, jejímž obsahem byla právě uvedená předžalobní výzva. Z podacího lístku plyne, že zásilka byla podána dne 19. 6. 2025 u provozovny České pošty a směřovala na adresu žalované, přičemž její odesílatel je totožný s osobou, která výzvu téhož dne sepsala a podepsala. Z výzvy samotné se pak podává, že žalovaná byla věřitelem vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, a to včetně přesné identifikace pohledávky, její výše, právního titulu a bankovního spojení pro úhradu. Zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána dne 19. 6. 2025, a byla tudíž podle § 573 občanského zákoníku doručena fikcí třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dne 24. 6. 2025. Jelikož byla žalované stanovena lhůta tří dnů k dobrovolné úhradě, počítaná ode dne následujícího po doručení, uplynula tato lhůta dne 27. 6. 2025. Žalovaná se proto dostala do prodlení dnem 28. 6. 2025.5. Z automatizovaného výpisu z interního systému poskytovatele úvěru ze dne 11. 10. 2024 soud zjistil, že věřitel , právnická osoba, téhož dne odeslal na bankovní účet č. , č. účtu, částku 5 500 Kč, označenou variabilním symbolem , var. symbol, . Z obsahu listiny vyplývá, že platba byla provedena jako výplata sjednaného úvěru.6. Z emailové korespondence ze dne 10. 2. 2025 soud zjistil, že věřitel žalovanou informoval o existujícím prodlení, jež v té době činilo 92 dnů. Z listiny se podává, že žalovaná navzdory předchozímu upozornění neuhradila splatné závazky, a proto jí věřitel sdělil, že přistupuje k okamžitému zesplatnění celého dluhu. V textu emailu je dále výslovně uvedeno, že nejstarší neuhrazená splátka byla ke dni 10. 2. 2025 v prodlení délky 92 dnů. Z uvedeného soud dovodil, že ke dni odeslání této korespondence byl žalovaný dluh ve značném a déletrvajícím prodlení, a že tato skutečnost byla žalované zřejmá.7. Z informací pro spotřebitele, Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2024, souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 10. 9. 2024, přílohy označené jako Předpis denních splátek, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 27. 5. 2024, dalších informací pro spotřebitele, listiny nazvané Autorizace ověření totožnosti ze dne 11. 10. 2024, listiny nazvané BankID výpis, výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., listiny nazvané Obecné principy posuzování a filozofie Společnost a listiny nazvané Identifikované příjmy okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to z důvodu jejich nevěrohodnosti či nadbytečnosti, jelikož tyto listiny nejsou podepsány účastníkem (k žalobcem tvrzenému elektronickému podpisu viz níže), případně nejsou pro právní posouzení věci relevantní, neboť není třeba zkoumat postup poskytovatele úvěru při posuzování úvěruschopnosti za situace, kdy smlouva byla pro nedostatek písemné formy neplatná. Soud proto z těchto listin ničeho nezjistil, neboť rozhodnutí se opírá o právní názor vyjádřený níže.8. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.9. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že věřitel dne 11. října 2024 odeslal na bankovní účet určený žalovanou peněžní částku ve výši 5 500 Kč jako výplatu sjednaného úvěru. Dále soud zjistil, že ke dni 10. února 2025 byla nejstarší splátka úvěru již 92 dnů po splatnosti a že věřitel o tomto prodlení žalovanou výslovně informoval. Následně soud zjistil, že dne 19. června 2025 byla žalované odeslána písemná výzva k úhradě dlužné částky, která jí byla podle zákona doručena dne 24. června 2025, přičemž třídenní lhůta k dobrovolnému splnění uplynula dne 27. června 2025 a žalovaná se dostala do prodlení počínaje dnem 28. června 2025.10. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.11. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.14. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.15. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále také jen „eIDAS“) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.17. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.18. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změn