3 C 130/2025-42 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26.6.2025 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení pohledávky ve výši 102 600 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 3. 6. 2024 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru AUTO – Secured č. , hodnota, . Uvedla, že totožnost žalované byla před uzavřením smlouvy fyzicky ověřena pracovníkem obchodního partnera žalobkyně oproti občanskému průkazu. Kopie dokladu pak byla vložena do systému žalobkyně jako součást evidence, že smlouvu sjednávala osoba uvedená v jejím textu. Žalobkyně dále uvedla, že po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované vyhotovila návrh smlouvy, který byl žalované předložen spolu s unikátním ověřovacím kódem. Poukázala na to, že žalovaná projevila souhlas s návrhem zasláním tohoto kódu prostřednictvím SMS. Systém následně smlouvu označil jako uzavřenou, opatřil ji elektronickým podpisem a časovým razítkem, čímž byla vyloučena možnost pozdějších změn. Žalobkyně dále uvedla, že se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěr na úhradu části kupní ceny osobního automobilu ve výši 265 300 Kč, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, a proto úvěr v souladu se smlouvou předčasně ke dni 19.1.2025 zesplatnila. Na dluh žalované byla uhrazena prostřednictvím zpeněžení zajištění částka ve výši 188 000 Kč, z toho částku 186 900 Kč započetla na jistinu. Žalobkyně tak požadovala uhradit nesplacenou jistinu ve výši 78 400 Kč, nesplacené poplatky ve výši 24 200 Kč (za upomínky 1 500 Kč, za převod pohledávky 8 470 Kč, za převoz zabaveného vozidla 6 776 Kč, za prodej vozidla 7 454 Kč) a sjednaný úrok ve výši 22 139 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.2. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalovaná se k tomuto jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána (doručení předvolání vykázáno dnem 29. 12. 2025), nedostavila, nepožádala o jeho odročení. Ve věci se nevyjádřila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů. Soud proto toto jednání konal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIAUTO SECURED č. , hodnota, ze dne 28.5.2024 ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebníkem soud zjistil, že strany si spolu sjednaly poskytnutí úvěru žalované v celkové výši 265 300 Kč za účelem nákupu zboží, a to motorového vozidla tv. zn. Škoda Octavia s tím, že peněžní prostředky žalobkyně poukáže na účet prodejce. Úvěr měla žalovaná splatit v 72 splátkách po 5 651 Kč s úrokem ve výši 15,29 % ročně. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni uhradit činila 406 872 Kč. Mezi stranami nebylo sjednáno žádné pojištění. Součástí smluvního ujednání bylo ustanovení o zajišťovacím převodu vlastnického práva a sankce v případě nesplnění povinností v souvislosti s převodem a pojištěním předmětu financování či jeho splácením. Pro případ prodlení byla žalovaná povinna uhradit náklady na upomínky, smluvní pokutu a úrok z prodlení. Smlouva obsahovala grafický otisk podpisu označené předsedkyně představenstva žalobkyně, na místo podpisu žalované bylo uvedeno klient , Jméno žalované, , RČ: , hodnota, a text „Podepsal dne 28.05.2024 17:32:38“ s logem SMS. Žalovaná měla dle tvrzení žalobkyně smlouvu podepsat tak, že odeslala SMS zprávou kód, který systém žalobkyně zaznamenal a automaticky připojil uvedený digitální podpis.5. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalované k ověření jejích osobních údajů (viz i předložená kopie). Dále, že provedla lustraci v registru SOLUS a CRIF, jejichž výsledek však nedoložila. Lustraci v jiných registrech včetně exekučního rejstříku neprováděla. Žalobkyně pak vycházela z příjmu žalované ve výši 27 500 Kč, který nebyl ověřen. Výdaje žalované měly činit 5 900 Kč na bydlení a 3 007 Kč na splátky úvěrů. Jiné výdaje při posuzování úvěruschopnosti uvedeny nebyly. Rozdíl příjmu a výdajů činil 18 593 Kč, žalobkyně měla disponibilní příjem žalované za dostatečný k hrazení splátek ve výši 5 651 Kč.6. Z faktury č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2025 vyplývá, že společnost , právnická osoba, IČO , IČO, vyúčtovala žalobkyni náklady za prodej vozidla Škoda Octavia dle smlouvy č. , hodnota, (ve výši 188 000 Kč) částku 7 454 Kč.7. Podle tabulky - rozklad splátek žalovaná neuhradila ani jednu splátku, dne 18. 2. 2025 byla započtena úhrada ve výši 188 000 Kč z prodeje vozidla.8. Podle tabulky- výpočet příslušenství žalovaná dlužila žalobkyni na úrocích částku 22 155 Kč a na upomínkách částku 17 846 Kč.9. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne 7. 1. 2025 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalované s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší, než tři měsíce žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení částky 305 285 Kč s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.10. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2025 a potvrzení podání ze dne 29. 5. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav - žalobkyně poskytla žalované částku 265 300 Kč za účelem úhrady části kupní ceny automobilu a že žalovaná na dluh uhradila celkem částku 188 000 Kč (formou prodeje předmětu financování). Ve zbylé výši dluh neuhradila. Žalovaná byla následně opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky, naposledy právním zástupcem žalobkyně dne 30. 1. 2025.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.13. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.17. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.19. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.20. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňov