3 C 144/2025-29 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u soudu dne 21. 7. 2025 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 10 513 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 13. 11. 2025 účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 583 Kč za účelem nákupu zboží u prodejce s tím, že žalobkyně částku poukázala přímo na účet prodejce PLANEO Elektro. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši dle smlouvy. Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni 10 538 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, výpočtem maximálního limitu měsíční splátky a kontrolou v registru SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný porušil svoji povinnost řádně a včas úvěr splácet, v důsledku prodlení žalovaného proto úvěr zesplatnila ke dni 28. 3. 2024, o čemž žalovaného informovala a současně ho vyzvala k zaplacení dluhu. Tvrdila, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Žalobkyně uvedla, že proto požadovala po žalovaném celkem částku ve výši 10 513 Kč, sestávající z jistiny ve výši 9 583 Kč, nákladů vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč, dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 2 683,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 979,76 Kč od 12. 4. 2024 do 21. 7. 2025, jakož i úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od 22. 7. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 22. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky.2. Žalobkyně současně navrhla umožnit žalovanému uhradit dluh ve splátkách v minimální výši 1 000 Kč měsíčně.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:6. Z Úvěrové smlouvy – Šikovný účet č. , hodnota, ze dne 13. 11. 2023, Úvěrových podmínek žalobkyně platných od 1. 6. 2023 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 9 583 Kč za účelem nákupu zboží, a to bílé techniky (pračky, chladničky) s tím, že takto poskytnuté finanční prostředky žalobkyně poukázala přímo na účet prodejce společnosti PLANEO Elektro (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 11 splátkách po 958 Kč s úrokem ve výši 18,67 % ročně. Splatnost první splátky byla dne 20. 12. 2023. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit, činila 10 538 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný povinen uhradit náklady na upomínky, smluvní pokutu a úrok z prodlení. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je rozvedený, důchodce, bydlí v podnájmu, příjem uvedl ve výši 17 700 Kč a výdaje ve výši 11 500 Kč, z toho 8 500 Kč na bydlení. Trvalé bydliště uvedl na adrese , adresa, , což je adresa ohlašovny.7. Z úvěrové karty a úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím této zprávy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V kartě bylo uvedeno, že žalovaný je rozvedený, nemá vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Příjem z důchodového pojištění uvedl ve výši 17 700 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč a výdaje byly uvedeny v částce 11 500 Kč. Trvalý pobyt uvedl na adrese , adresa, , což je adresa obecního úřadu. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný jeden existující splátkový úvěr a jeden odvolaný. Jednalo se o osobní úvěr s datem uzavření 25. 9. 2023 a dobou splatnosti 10. 9. 2025. Žalovanému zbývalo uhradit 24 480 Kč při měsíční splátce 1 020 Kč.8. Metodikou posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila postup zjišťování bonity žalovaného.9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně převedla na účet prodejce č. , č. účtu, dne 7. 12. 2023 částku 9 583 Kč.10. Výpis čerpání splátek a úhrad prokazuje, že žalovaný načerpal u žalobkyně dne 13. 11. 2023 částku 9 583 Kč. Z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku.11. Žalobkyně výzvou ze dne 28. 3. 2024 vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, a stanovila mu k zaplacení lhůtu 14 dnů od sepsání dopisu. Odeslání výzvy žalobkyně doložila podacím archem ze dne 2. 4. 2024.12. Předžalobní výzvou ze dne 4. 6. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do 11. 6. 2025 s možností úhrady ve splátkách. Tato výzva byla zaslána žalovanému, jak je zřejmé z podacího archu ze dne 5. 6. 2025.13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 9 583 Kč za účelem financování předmětu koupě - bílé techniky, prostřednictvím jeho zprostředkovatele a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s poplatky a úrokem žalobkyni vrátit v pravidelných splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 28. 3. 2024 k úhradě dluhu nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný na dluh žalobkyni neuhradil ničeho, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 2395 o .z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19.