3 C 161/2025-38 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 24. 7. 2025, ve znění jejího doplnění, domáhala zaplacení částky 17 917 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 17. 11. 2023 se společností , právnická osoba, (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně dále uvedla, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 17. 11. 2023 ve výši 10 000 Kč a dne 23. 11. 2023 ve výši 1 800 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 0,01 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. K uzavření smlouvy žalobkyně sdělila, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a tímto učinila návrh na uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, a to dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, EUCB, CRKI a úvěrové historie. Za dobu trvání úvěru žalovaný načerpal finanční prostředky v celkové výši 11 800 Kč a uhradil částku 2 144 Kč s tím, že částka 15 Kč byla započtena na jistinu a částka 2 129 Kč na úrok. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalobkyně zdůraznila, že ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, přestože byl o zaplacení opětovně upomenut. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku ve výši 17 917 Kč sestávající se z jistiny ve výši 9 985 Kč a ze smluvního úroku ve výši 7 932 Kč. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požadovala, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o revolvingovém úvěru KIMBI č. , hodnota, ze dne 17. 11. 2023 a obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a umožnit mu čerpat finanční prostředky až do výše 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s tím, že finanční prostředky měly být žalovanému poskytnuty na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se měl zavázat finanční prostředky splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání do jeho úplného splacení a ve výši uvedené v zákaznickém účtu spolu s úrokem ve výši 200 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným.6. Z částečného výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 17. 11. 2023 došla na tento účet platba z účtu č. , č. účtu, ve výši 0,01 Kč pod označením „, Jméno žalovaného, “ a že žalobkyně vyplatila na tento účet dne 17. 11. 2023 částku 10 000 Kč a dne 23. 11. 2023 částku 1 800 Kč vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, .7. Z potvrzení , právnická osoba, . týkající se běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 12. 12. 2025 vyplývá, že předmětný účet je veden právě pro žalovaného a že dne 17. 11. 2023 byla evidována příchozí platba ve výši 10 000 Kč a dne 23. 11. 2023 platba ve výši 1 800 Kč, s textem „Pujcka od , právnická osoba, c. , hodnota, “ a „Dodatecna pujcka od , právnická osoba, c. , hodnota, n.4.“8. Výzvou ze dne 16. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že úvěr byl zesplatněn.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 spolu s přílohou (seznamem pohledávek) soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 15. 1. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení oznámení.11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však nebyla žalovaným podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 17. 11. 2023 částku ve výši 10 000 Kč a dne 23. 11. 2023 částku ve výši 1 800 Kč, celkem částku 11 800 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, závazek se stal splatným celý. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2025. Žalovaný na dluh dle tvrzení žalobkyně uhradil pouze částku 2 144 Kč, ve zbylé výši žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.16. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.17. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým