12 C 45/2021-55 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.968 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 9.000 Kč. Žalovaný nedostál svému závazku vrátit žalobkyni částku sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaný uváděl, že smlouvu o úvěru skutečně uzavřel, finanční prostředky věřiteli nevrátil, neboť neměl žádné volné finanční prostředky. Podrobně se v rámci účastnického výslechu vyjádřil ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům v době uzavření smlouvy i v době rozhodování soudu. Požádal o umožnění hradit dluh ve splátkách. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením § 118a občanského soudního řádu. 4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba]„ [příjmení]“ uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu. Proces uzavření smlouvy probíhá tak, že zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, následně probíhá automatizovaný schvalovací proces a pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách, případně v rámci mobilní aplikace, text Rámcové smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti, v tomto konkrétním případě na adresu [email]. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být žadatelem odeslána 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 9.000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 297 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Sjednány byly také další volitelné zpoplatněné služby. Žalovaný opakovaně požádal o zpoplatněný odklad splatnosti závazku, přesto dluh neuhradil řádně a včas, a to ani přes opakované výzvy zasílané prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil dne 5. 3. 2020 částku 1 Kč, dne 7. 4. 2020 částku 1 Kč a dne 11. 5. 2020 částku 1.341 Kč. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 10.968 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8.999 Kč; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 297 Kč; poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (4 x 99 Kč); poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč (4 x 49 Kč), poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 440 Kč; poplatků za prodloužení splatnosti„ desetiprocentním odkladem“ ve výši 441 Kč. Žalobkyně dále nárokuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 183,46 Kč za období od 6. 11. 2020 do 18. 1. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.968 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, úvěrová smlouva ze dne [datum], printscreen obrazovky-odeslání SMS kódu, potvrzení o platbě ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, opis výpisu proplacení smlouvy, výpis čerpání, splátek a úhrad, sazebník platný od 8. 4. 2018, předžalobní výzva ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). 5. Již v žalobě žalobkyně uváděla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla na základě údajů z registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy zejména zjišťovala, zda má žalovaný další závazky a zda je hradí. Dále provedla credit scoring, kdy srovnávala příjmy a výdaje, které žalovaný uvedl při vyplňování žádosti o poskytnutí úvěru, jakož i další ukazatele jako např. věk, rodinný stav apod. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující: specifikace klienta (1 dítě), finanční údaje (žalovaný byl zaměstnán s čistým měsíční příjmem 33.000 Kč, výdaje domácnosti činily 15.000 Kč, výše přijmu ostatních členů domácnosti 5.000 Kč). Žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. 6. K důkazu žalobkyně doložila Printscreen obrazovky - údaje poskytnuty žalovaným, kontrola ISIR, kontrola CRIBIS, potvrzení o provedení dotazu do registru sdružení SOLUS, úvěrová zpráva, výpis z účtu žalovaného u [právnická osoba] za listopad 2019, kopii občanského průkazu žalovaného. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy, že má příjem 33.000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 5.000 Kč a výdaje domácnosti 15.000 Kč. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl 5 existujících splátkových závazků a 2 závazky z kreditní karty. Dle výpisu z účtu žalovaného mu byly vypláceny peněžní prostředky od [právnická osoba] [anonymizováno], v listopadu 2019 ve výši 28.000 Kč. Na majetek žalovaného nebyly vedeny exekuce, neměl závazky po splatnosti. 7. Žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že v době, kdy uzavíral smlouvu se žalobkyní, měl uhrazeny všechny předchozí exekuce, byl spolumajitelem firmy [právnická osoba], kde byl současně zaměstnán s průměrným čistým příjmem 33.000 Kč. Z běžného účtu hradil hypotéku a jeden úvěr, splátky byly celkem asi ve výši 12.000 Kč. Za bydlení dával 1.500 Kč. Žil s partnerkou, která nepracovala, byla v té době pravděpodobně ještě na rodičovské dovolené, měli jedno dítě. Ve firmě neměli moc práce, neměl vůbec volné peněžní prostředky, zápůjčku si bral, aby měl peníze na běžné živobytí. Jiné doklady, než ty, které nyní doložila žalobkyně, po něm při uzavírání smlouvy nechtěli. V současné době je zaměstnán se základním příjmem 22.000 Kč měsíčně, s odměnami činí mzda 27.000 Kč – 31.000 Kč čistého. S partnerkou se rozešel, má dítě ve střídavé péči. Není schopen uhradit dluh jednorázově, neboť splácí 12.000 Kč – 13.000 Kč, 1.000 Kč činí výživné, 1.500 Kč vynakládá na bydlení. 8. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v soul