12 C 80/2021-102 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 47.376,08 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 16.062,23 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 163.543 Kč. Žalovaná nedostála svému závazku vrátit věřiteli částku sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaná v místě trvalého pobytu nepřevzala. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v její nepřítomnosti. 5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží, a to osobního automobilu tovární značky MERCEDES [příjmení] třída ([anonymizováno]) Diesel - [anonymizována dvě slova], [VIN kód], rok výroby [rok], kdy žalobkyně byla v této souvislosti zastoupena dodavatelem, [právnická osoba] [anonymizováno], dle smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] uzavřené dne [datum]. Nedílnou součást Smlouvy tvoří Obchodní podmínky [číslo] [příjmení] ze dne [datum] a Sazebník poplatků. Žalobkyně na základě Smlouvy poskytla dne [datum] žalované k rukám dodavatele úvěr ve výši 163.543 Kč, žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství (celkovou částku 427.176 Kč) v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 5.933 Kč, splatných vždy k 13. dni kalendářního měsíce. Smluvní úrok z úvěru činil 15,74 % ročně, RPSN 36,73 % (shodná tvrzení účastníků, úvěrová smlouva [číslo], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [číslo], úvěrové podmínky ze dne [datum], potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru, předpis splátek, smlouva o obchodním zastoupení [číslo]). 6. Dále bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila splátku úvěru č. 1 splatnou dne 13. 9. 2019, proto žalobkyně využila svého oprávnění vyplývajícího z bodu 5.3 úvěrových podmínek, úvěr prohlásila za splatný k datu 14. 1. 2020 a vyzvala žalovanou k úhradě všech závazků ze Smlouvy vyplývajících. Dlužná částka nárokovaná žalobkyní v celkové výši 188.926,08 Kč sestávala z neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení Smlouvy ve výši 29.665 Kč (5 dlužných splátek za období od 13. 9. 2019 do 13. 1. 2020), z jistiny ve výši 156.464,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 502 Kč, poplatků za upomínky ve výši 300 Kč (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku 150 Kč, přičemž byly odeslány dvě upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle Sazebníku, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 602 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 1.193 Kč (dle bodu 5.5 úvěrových podmínek). Dle bodu 2.14 Smlouvy došlo následně k odebrání předmětu financování, a to na náklady žalované. Faktura za zabavení vozu byla vystavena na částku 6.050 Kč. Žalovaná ani po zabavení vozidla ničeho neuhradila, žalobkyně proto využila svého práva dle bodu 2.15 Smlouvy a rozhodla o uspokojení své pohledávku z výtěžku odprodeje vozidla. Prodej předmětu financování realizovala žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě komisionářské smlouvy ze dne [datum], a to za provizi v částce 5.203 Kč. Předmět financování byl prodán za 153.000 Kč (shodná tvrzení účastníků, úvěrová smlouva [číslo], úvěrové podmínky ze dne [datum], přehled plateb pro smlouvu [číslo], mandátní smlouva ze dne [datum], dodatek [číslo] k mandátní smlouvě ze dne [datum], dodatek [číslo] k mandátní smlouvě ze dne [datum], faktura – daňový doklad ze dne [datum], komisionářská smlouva ze dne [datum], spisová obálka, protokol o stavu vozidla, úvěrové smlouvy - zabaveno - hromadná faktura [číslo], kupní smlouva [číslo], dodací list [číslo], faktura z [datum], výpis z účtu [datum], zesplatnění pohledávky ze dne [datum] včetně dodejky, tabulka k prodaným vozům – hromadná faktura [číslo] vystavená [datum], splatná 3. 4. 2020, dodejka verte, sledování zásilek Česká pošta, vývoj úroků z prodlení pro jistinu, faktura – daňový doklad [spisová značka] z [datum rozhodnutí], [spisová značka] z [datum rozhodnutí], [spisová značka] z [datum rozhodnutí]). 7. Bylo také prokázáno, že žalobkyně u soudu uplatnila pohledávku ve výši 47.376,08 Kč, která sestává z jistiny ve výši 42.158,08 Kč, přefakturace dopojištění vozidla ve výši 15 Kč a přefakturace provize za prodej vozidla 5.203 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.158,08 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení a z částky 5.218 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení. Dále pak nárokovala smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 42.158,08 Kč od 12. 2. 2020 do dne podání žaloby v částce 16.062,23 Kč. Žalovaná pohledávku neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, úvěrová smlouva [číslo] úvěrové podmínky ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum], informace o zásilce). 8. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou mu dostupné z titulu postavení žalobkyně jako nebankovní instituce nebo z její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. V neposlední řadě žalobkyně vychází také z historických informací o spotřebiteli za celou [právnická osoba] Žalobkyně takto zjistila, že žalovaná nemá žádné další dluhy mimo žalobkyni, v Registru rizikových subjektů nezjistila o žalované žádné negativní informace, proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, na její majetek nebyla vedena žádná exekuce. Při uzavírání smlouvy o úvěru pak žalovaná uvedla příjem ve výši 18.000 Kč na pozici administrativní pracovník u zaměstnavatele [územní celek], dále pak měsíční příjem domácnosti ve výši 53.000 Kč. Jde-li o výdaje žalované, k těmto uvedla ve smlouvě o úvěru, že náklady na bydlení činí 0 Kč, splátky dalších úvěrů 5.500 Kč, ostatní výdaje 0 Kč a platby spoření 0 Kč. Jelikož žalovaná dále uvedla, že je svobodná a bezdětná, byla do ostatních výdajů započtena částka 3.410 Kč jako životní minimum. Tvrzení žalobkyně nebylo doloženo důkazními návrhy. U jednání soudu žalobkyně doplnila, že k prověřování úvěruschopnosti žalované nemá žádná další tvrzení ani důkazy. 9. Soud má za prokázáno, že ve Smlouvě o úvěru žalovaná uváděla výši čistého příjmu 18.000 Kč měsíčně, celkový příjem domácnosti 53.000 Kč, výdaje pak pouze na splátky ostatních úvěrů ve výši 5.500 Kč. 10. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,