12 C 34/2022-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2.720 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 2.000 Kč. Žalovaná nedostála svému závazku vrátit žalobkyni částku sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu si žalovaná nepřevzala. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením § 118a občanského soudního řádu. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. 4. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba]„ [příjmení]“ uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu. Proces uzavření smlouvy probíhá tak, že zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, následně probíhá automatizovaný schvalovací proces a pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách, případně v rámci mobilní aplikace, text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti, v tomto konkrétním případě na adresu [email]. Následně žalovaná zaslala ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně k ověření majitele účtu. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka 2.000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 66 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Sjednány byly také další volitelné zpoplatněné služby, kdy žalovaná využila tzv. korunový odklad úvěru (dne [datum] zaplatila poplatek 1 Kč, dne [datum] poplatek 1 Kč, 2 x tak byla splatnost prodloužena a účtován poplatek 2 x 198 Kč). Žalovaná na pohledávku žalobkyně neuhradila ničeho. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 2.720 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 1.999 Kč; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 66 Kč; poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 395 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a smluvní pokuty ve výši 60 Kč (3 % z neuhrazené jistiny úvěru). Žalobkyně dále nárokuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 29,13 Kč za období od 6. 12. 2021 do 20. 1. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.720 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná pohledávku neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum]. 6. Již v žalobě žalobkyně uváděla, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedla na základě údajů z registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy zejména zjišťovala, zda má žalovaná další závazky a zda je hradí. Dále provedla credit scoring, kdy srovnávala příjmy a výdaje, které žalovaná uvedla při vyplňování žádosti o poskytnutí úvěru, jakož i další ukazatele jako např. věk, rodinný stav apod. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, mimo jiné, že pro účely credit scoringu je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky žalované byla následující: žalovaná byla studentkou s uvedeným čistým měsíční příjmem 6.000 Kč, výdaje domácnosti na bydlení činily 8.000 Kč, výše přijmu ostatních členů domácnosti 30.000 Kč, životní minimum dospělého člena domácnosti činilo 3.410 Kč, závazky 0 Kč. Žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. K důkazu žalobkyně doložila Printscreen obrazovky - údaje poskytnuté žalovanou v rámci žádosti o úvěr, kontrola ISIR, kontrola CRIBIS, potvrzení o provedení dotazu do registru sdružení SOLUS. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy shora citované údaje o svých majetkových poměrech, na její majetek nebyla vedena exekuce. Z doložené úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná neměla splátkové závazky, byl u ní evidován 1 nesplátkový závazek a 2 závazky z kreditní karty. 7. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a poplatky stanovené smlouvou. Dle smlouvy byla žalovaná povinna uhradit jistinu v částce 2.000 Kč a poplatky specifikované shora (v rámci skutkových tvrzení). Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradila řádně, neuhradila ničeho. 13. S ohledem na usta