12 C 94/2021-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou 2.450 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 4.900 Kč. Žalovaný nedostál svému závazku vrátit částky sjednané ve smlouvě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10), kde byly vhazovány do domovní schránky. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, k výzvě se nevyjádřil. 4. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět ohledně částky 9.238,88 Kč (smluvní pokuty v částce 2.450 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 6.788,88 Kč – dle skutkových tvrzení v žalobě je částka tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.381,13 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2.309,75 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 98 Kč), neboť nedisponuje dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce. V souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu a procesním úkonem žalobkyně, která je oprávněna disponovat za řízení žalobou, soud řízení v požadovaném rozsahu částečně zastavil. 5. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, potvrzení o přijaté platbě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu) 6. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 7. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě obdržel částku 4.900 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4.381,13 Kč a smluvní úrok z úvěru v sazbě 40 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Při vyplňování registračního formuláře žalovaný uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu, údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný OSVČ své IČ, jakož i výši svého příjmu a v neposlední řadě číslo bankovního účtu pro zaslání peněžních prostředků. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu byl učiněn zadáním unikátního SMS kódu. Úvěr bylo možné vyzvednout na čerpací stanici nesoucí označení„ [anonymizováno]“, do 48 hodin od okamžiku zaslání PIN kódu sděleného věřitelem. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil ve sjednaném termínu. K datům [datum], [datum] a [datum] uhradil vždy částku 100 Kč, celkem 300 Kč. Další platby neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právní zástupcem žalobkyně s datem [datum]. 8. Žalobkyně uváděla v žalobě, že původní věřitel ověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. K výzvě soudu doplnila, že nemá k dispozici listiny prokazující ověřování úvěruschopnosti žalovaného. 9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 4.900 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky ve výši 40 % ročně a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradil řádně, uhradil pouze 300 Kč. 14. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, a proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a dokazování ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Nato vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ve vztahu k nárokům vyplývajícím z uzavřené smlouvy (smluvní úrok a poplatky ve výši 6.788,88 Kč, smluvní pokuta ve výši 2.450 Kč). Soud tedy při rozhodování vycházel z předpokladu, že právní předchůdce žalobkyně neprověřil v procesu uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 4.900 Kč, žalovaný uhradil 300 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jist