16 C 187/2023-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 101 526 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru, uzavřených mezi předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným dne [datum] a [datum], na základě nichž byly žalovanému poskytnuty úvěry, v prvním případě ve výši 20 000 Kč a ve druhém případě ve výši 40 000 Kč. V případě úvěru ze dne [datum] žalovaný dluží částku 32 256 Kč a dále příslušenství pohledávky, v případě druhého úvěru žalovaný ke dni podání žaloby dlužil částku 69 270 Kč společně s příslušenstvím. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, požadovala žalobkyně v obou případech zaplacení úroku z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, z přehledu plateb žalovaného na předmětný závazek, ze zákaznické karty tvořící přílohu žádosti o spotřebitelský úvěr a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pod [číslo] smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí spotřebitelského úvěru poplatek ve výši 40 064 Kč, který sestával z kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 38 564 Kč a z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění závazku ve výši 2 709 Kč za sjednanou dobu pojištění. Úroková sazba představovala 86 % ročně a žalovaný se zavázal celkovou částku ve výši 82 773 Kč uhradit ve 21 splátkách ve výši 3 942 Kč, poslední splátka pak měla být uhrazena dne [datum] ve výši 3 933 Kč. Žalovaný hradil sjednané splátky do [datum] a celkově zaplatil 11 826 Kč. Ze zákaznické karty k předmětnému úvěru vyplývá, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy byl svobodný, žil společně s rodiči a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské. Žalovaný neměl vyživovací povinnosti a pracoval jako skladník u společnosti s ručením omezeným na plný úvazek, a to na dobu neurčitou. [příjmení] příjem žadatele byl v zákaznické kartě uveden ve výši 13 631 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti činily 26 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele představovaly 4 000 Kč měsíčně. Ze strany žalovaného měly být předloženy výplatní pásky za měsíce říjen a listopad 2020, které však žalobkyně soudu nedoložila. Ke dni podání žaloby představovala dlužná jistina úvěru částku 35 238,07 Kč a neuhrazená část kapitalizovaného úroku částku 34 031,93 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizované úroky z úvěru ve výši 1 534,50 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále kapitalizovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 35 238,07 Kč od [datum] do [datum], což představovalo částku 4 667,58 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] pod [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným, ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty tvořící součást smlouvy, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření), z předžalobní výzvy a z účtu žalovaného za období po [datum] do [datum] má soud za prokázané, že mezi stejnými účastníky řízení byla dne [datum], tedy zhruba 4 měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že za tento úvěr uhradí poplatek v celkové výši 12 256 Kč, který sestával z kapitalizovaného úroku ve výši 10 756 Kč a dále z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal celkově uhradit částku 32 256 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 688 Kč. Úroková sazba činila 88 % ročně. Ze zákaznické karty, která byla s žalovaným sepsána v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru, vyplývají stejné skutečnosti k jeho osobnímu stavu jako u předchozí smlouvy o úvěru, pouze čistý příjem žadatele byl uveden ve výši 17 719 Kč a celkový příjem domácnosti představoval 37 569 Kč. Odhadované měsíční výdaje představovaly 4 850 Kč. K předmětné žádosti byly předloženy výpisy z bankovního účtu za únor a březen 2021, výplatní pásky již předloženy nebyly. Žalovaný na úhradu předmětného závazku nezaplatil žádnou splátku. Z výpisu z účtu žalovaného za shora specifikované období má soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] měl žalovaný na svém účtu kreditní obrat ve výši 11 859 Kč a debetní obrat ve výši 29 845,98 Kč. V období od [datum] do [datum] měl žalovaný na svém účtu kreditní obrat ve výši 18 145 Kč a debetní obrat ve výši minus 27 207 Kč. Dne [datum] měl žalovaný příjem na účtu ve výši 18 145 Kč. V období od [datum] do [datum] měl žalovaný kreditní obrat představující mzdu a další vklady žalovaného ve výši 18 208 Kč, debetní obrat činil - 17 898 Kč. I v tomto případě žalobkyně kapitalizovala příslušenství pohledávky, a to úrok výši 20,79 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 621,85 Kč. Dále kapitalizovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 096,67 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval. 6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, na základě níž přešly obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn. 7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 8. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 9. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 10. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 ods