217 C 21/2022-27 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 969 Kč spolu s příslušenstvím z titulu užívání bytu [číslo] nacházejícího se v prvním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno]. Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o nájmu bytu dne [datum], ve znění dodatků s tím, že nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovanému vznikl dluh vůči žalobci za užívání předmětného bytu ve formě bezdůvodného obohacení odpovídajícího obvyklé výši nájemného v daném místě a čase, a to za měsíc září 2021 (969 Kč). Žalovaný do dne podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda se vzdávají práva účasti na projednávané věci, případně zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce výzvu převzal dne [datum], žalovaný převzal výzvu fikcí dne [datum] a žádný z účastníků se do konce lhůty k výzvě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení nemají proti takovému postupu námitek. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], dodatku ke smlouvě o nájmu, protokolu o převzetí bytu, rozkontace dluhu, evidenčního listu, výpočtového listu, upomínky před žalobou ze dne [datum] včetně dokladu o doručení a informace Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], bylo soudem zjištěno, že žalobce jako vlastník nemovitostí, mj. i budovy, ve které se nachází byt, který užíval žalovaný, uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu k bytu [číslo] nacházejícího se v prvním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno]. Podle čl. II. bodu 2.1 nájemní smlouvy, ve znění dodatku, byl nájemní vztah uzavřen na dobu určitou do [datum]. Žalovaný po skončení nájmu byt žalobci nepředal a užíval jej až do dne [datum]. Za shora uvedené období užíval žalovaný bytu bez právního důvodu (přesněji řečeno za období, kdy žalobce nemohl se shora specifikovaným bytem disponovat) s tím, že po dobu užívání bytu žalobci ničeho za užívání bytu nehradil. Nájemné bylo sjednáno ve výši 969 Kč měsíčně. Žalovanému vznikl dluh vůči žalobci za užívání předmětného bytu ve formě bezdůvodného obohacení odpovídajícího obvyklé výši nájemného v daném místě a čase, a to za měsíc září 2021 (969 Kč). Žalovaný do dne podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle ustanovení § 2237 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle ustanovení § 2236 odst. 1 až 3 občanského zákoníku bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci. Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně. Podle ustanovení § 2246 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 až 4 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Podle ustanovení § 2285 občanského zákoníku pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobce tedy v tomto řízení prokázal svou aktivní legitimaci k podání žaloby vůči žalovanému, když podal žalobu jako vlastník nemovitosti, se kterou žalovaný bez právního důvodu disponoval a prokázal i výši dluhu žalovaného, který byl určen jako výše nájemného v daném místě a čase (v souladu s ustálenou judikaturou např. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná NS ČSFR, NS ČR a NS SR a NS ČR č. 53/2000). Proto soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl i ohledně nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobci dále náleží i nárok na příslušenství ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a ve výši dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a to v podobě úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Dále soud přiznal žalobci dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za jeden úkon do podání návrhu na zahájení řízení, a to za sepis žaloby ve výši 1× 300 Kč.