18 C 175/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.371 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.421,23 Kč za období od 4. 4. 2022 do 12. 3. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z žalovaném částky od 13. 3. 2024 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč do 30 dnů od poskytnutí. Částka 20.000 Kč byla zaslána dne , datum, na účet žalovaného. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který posílá kopii výpisu z účtu, a kdy se hodnotí, zda má žadatel úvěry u dalších společností, jakým způsobem je případně platí a prověřují se tak databáze NRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Žalovaný prodloužil splatnost úvěru o 30 dní do 14. 10. 2021, tzv. 10 % odkladem, za který zaplatil částku 2.980 Kč (zahrnující poplatek ve výší 980 Kč) dne 14. 9. 2021, což byla také jediná částka, kterou uhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a proto mu byly účtovány dne 21. 10. 2021 a dne 20. 1. 2022 účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč. Dále mu byla účtována smluvní pokuta ve výši 3 % nesplacené jistiny úvěru, které odpovídala částka 511 Kč. Žalovaná částka se tak skládala z neuhrazené jistiny ve výši 17.020 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, z poplatku za prodloužení splatnosti 10 % odkladem ve výši 980 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 511 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Soud nařídil jednání na den 30. 9. 2024, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníku, postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.4. Z bankovního výpisu, z posouzení úvěruschopnosti klienta, z občanského průkazu, z potvrzení o provedení bonity klienta – oddělení řízení rizik, ze sazebníku, z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, z úvěrové smlouvy, z printu telefonu, z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z opisu výpisu proplacení smlouvy, z předžalobní výzvy k plnění, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:5. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, k čemuž předložil kopii svého občanského průkazu, a taky doklad o existenci svého běžného účtu, z něhož plyne zůstatek ve výši 580,43 Kč. V rámci posuzování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila od žalovaného, že nemá žádné děti, pracuje v zaměstnanecké pozici s příjmem 30.000 Kč, příjem dalších členů domácnosti činil 4.000 Kč a žalovaný neprocházel registrem ISIR. Žalovanému byl poskytnut formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a následně dne , datum, byla prostředky komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč za poplatek ve výši 660 Kč při nulové úrokové sazbě a RPSN 48,3 %, přičemž úvěr byl splatný dne 12. 9. 2021. Smlouvou byl sjednán poplatek za 10 % odklad ve výši 980 Kč, přičemž platba v případě prodloužení doby splatnosti, včetně tohoto poplatku činila 2980 Kč. Žádné jiné doplňkové služby sjednány nebyly. Smlouvou je výslovně sjednáno, že pokud úvěr nebude vrácen v den jeho splatnosti, můžou být účtovány účelně vynaložené náklady v minimální výši 100 Kč měsíčně a také smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši. Částka 20.000 Kč byla zaslána na účet žalovaného dne , datum, . Žalovaný provedl dne 14. 9. 2021 úhradu částky 2.980 Kč, když částka 980 Kč byla použita na poplatek za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dnů. Dne 21. 10. 2021 pak žalovanému byly účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč, stejně jako dne 20. 1. 2022. Smluvní pokuta ve výši 511 Kč byla předepsána dne 29. 11. 2021. Výpis čerpání, splátek a úhrad obsahuje údaj o zesplatnění ke dni 4. 3. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2022, odeslanou 7. 3. 2022, byl žalovaný ze strany právního zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky 19.371 Kč do 30 dnů od sepsání výzvy s upozorněním na soudní řešení věci.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nikoliv smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku tak, jak je smlouva nazvána, ale smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, neboť smlouvou nebyl sjednán úrok jako esenciální náležitost úvěrové smlouvy.13. Předmětná smlouva přesto podléhá zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům finančních služeb zkoumat úvěruschopnost dlužníků, tedy jejich schopnost úvěr splácet v dohodnutých termínech, a činit tak k ochraně dlužníků, věřitelů i samotné společnosti. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalovaný vyplnil žádost, kde uvedl údaje pouze o svých příjmech, neboť zde nejsou uvedeny žádné výdaje za bydlení a další pravidelné položky, pouze příjem žalovaného a dalšího člena domácnosti. Žalovaný k žádosti doložil pouze výpis, resp. snímek výpisu ze svého běžného účtu, který však neověřuje údaje sdělené žalovaným a toliko sděluje, že tento běžný účet vykazoval záporný zůstatek. Žalobkyně tak sice měla snahu zkoumat úvěruschopnost, neučinila tak však v rozsahu předvídaném ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když údaje od žalovaného žádným způsobem neověřila a vůbec se nezabývala výdajovou stránkou. Skutečnost, že žalovaný na tento úvěr zaplatil pouze částku 2.980 Kč, kterou si prodloužil splatnost daného úvěru, pak vypovídá o jeho schopnosti, resp. neschopnosti úvěr splácet. Byť soudu je známo, že pro posouzení úvěruschopnosti nejsou relevantní následující události, je soudu z jeho úřední činnosti známo, že v krátkém sledu po poskytnutí tohoto úvěru žalovaný uzavřel další smlouvy o úvěru, přičemž jednou z těchto smluv je i úvěrová smlouva ze dne , datum, na č