ECLI: ECLI:CZ:OSBU:2026:18.C.35.2026.1 Datum: 2026-06-09 Předmět: 62.000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 251 z. č. 99/1963 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb náklady řízenílhůtynáhrada nákladůsmlouva nájemníprodlení věřitele
O co šlo: 62.000 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 251 z.)
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 31. 10. 2025 se žalobci domáhali po žalovaných zaplacení částky 62.000 Kč s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného vždy od 21. dne kalendářního měsíce, za který žalovaní dlužili nájemné, a to, když účastníci uzavřeli dne 31. 7. 2023 smlouvu o nájmu pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaní jako nájemci se zavázali platit nájemné ve výši 4.000 Kč měsíčně. Nájemní vztah trval od 1. 8. 2023 do 31. 10. 2025. Žalovaní však neplnili svou povinnost hradit nájemné, když neuhradili poměrnou část nájemného za duben 2024 ve výši 2.000 Kč, nájemné ve výši 12.000 Kč splatné dne 20. 7. 2024, nájemné ve výši 12.000 Kč splatné dne 20. 10. 2024, a dále ve stejné výši dne 20. 1. 2025, dne 20. 4. 2025 a dne 20. 7. 2025 a neučinili tak ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobců, kdy celková dlužná částka činí 62.000 Kč.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, nevznesli žádné právní ani skutkové námitky.3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobci i žalovaní byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Právní zástupce žalobců převzal výzvu dne 7. 4. 2026, žalovaná převzala výzvu dne 7. 4. 2026 a žalovaný fikcí dne 20. 4. 2026. Ve stanovené lhůtě žalobci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaní se nevyjádřili. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobci ani žalovaní proti takovému postupu nemají námitek.4. Z nájemní smlouvy a z předžalobních upomínek včetně dokladů o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobci jako pronajímatelé a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne 31. 7. 2023 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, za účelem instalace mobilního obytného domu a trvalého bydlení. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 8. 2023 do 31. 7. 2028 a nájemné bylo sjednáno ve výši 4.000 Kč měsíčně. Současně se strany dohodly na splatnosti nájemného čtyřikrát ročně tak, že nájemné ve výši 12.000 Kč, odpovídající čtvrtině ročního nájemného, bylo splatné předem a to tak, že do 1. 8. 2023 mělo být s podpisem smlouvy zaplaceno první nájemné ve výši 12.000 Kč a další nájemné pak bylo splatné do 20. 10. 2023 a následně v téže výši vždy do 20. 1., 20. 4., 20. 7. a 20. 10. jednotlivých roků. Pro případ prodlení s hrazením nájemného byla dohodnuta možnost vypovězení nájemní smlouvy ve smyslu § 2228 odst. 2 občanského zákoníku. Téhož dne pak byl sepsán předávací protokol. Výzvou ze dne 28. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 26.000 Kč do 30. 11. 2024. Písemnost se z jeho adresy trvalého bydliště vrátila odesílateli zpět. Ze strany právního zástupce žalobců pak dne 2. 9. 2025 a 3. 9. 2025 byly adresovány žalovaným stejné výzvy, kterými byli vyzváni k zaplacení částky 62.000 Kč do 20. 9. 2025 s upozorněním na soudní řešení věci. Současně byli vyzváni k předání pozemku do 31. 10. 2025. Předžalobní upomínky byly žalovaným zaslány na adresy jejich trvalých pobytů.5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky, tedy mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanými jako nájemci, byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku, na jejímž základě bylo umožněno žalovaným užívat pozemek ve vlastnictví žalobců, a to za měsíční nájemné ve výši 4.000 Kč, když jeho splatnost byla stanovena jako čtvrtletní, v celkové výši 12.000 Kč. Žalovaní však porušili základní povinnost vyplývající ze zákona i smlouvy, a sice řádně hradit nájemné, když uhradili pouze částečně nájemné splatné dne 20. 4. 2024, poté již nezaplatili žádné ze čtvrtletních nájemních, a to až do ukončení nájemního vztahu, když byli vyzýváni k předání nemovitosti do 31. 10. 2025. Žalovaní tak nezaplatili nájemné za celkem 15 měsíců po 4.000 Kč za období od srpna 2024 do října 2025 včetně a poměrnou část předchozího období odpovídající polovině měsíce a dluží tak žalobcům celkem částku 62.000 Kč. S ohledem na dohodnutou splatnost nájemného, se pak žalovaní ocitli v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970, vždy den následující po splatnosti nájemného, tedy vždy od 21. dne 4., 7., 10. a 1. měsíce roku. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je závislá na výši repo sazby stanovené ČNB, proto se pro každé kalendářní pololetí mění. Tomu také odpovídá výrok rozhodnutí.9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšným účastníkům přiznal náhradu nákladů řízení žalobcům. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobcům proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.480Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3.580 Kč dle § 7 bod téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 450 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 2.538,90 Kč. Náklady řízení celkem činí 17.108,90 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobců.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.