Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení hned několika částek, a to z titulu porušení smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, ., a také z titulu porušení smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel se stejnou společností dne , datum, . Před poskytnutím úvěru úvěrující přezkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy zjistil příjem, náklady na bydlení a energie ve výši 2.100 Kč i další náklady, současně však nebylo zjištěno, že by žalovaný splácel další úvěry. Na základě první smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč, splatný dne 9. 3. 2025, na základě pozdější smlouvy pak úvěr výši 10.000 Kč, splatný dne 11. 3. 2025. U obou smluv byl sjednán úrok ve výši 36,5 % ročně, v obou případech byl také sjednán poplatek za úvěr, ve výši 540 Kč resp. 1.500 Kč. Žalovaný však úvěry ve lhůtě splatnosti nezaplatil a úvěrující tak byl nucen uplatnit sankční instituty. Následně dne , datum, pak byly pohledávky z obou smluv postoupeny na žalobkyni. Ve všech případech je tak žádáno zaplacení nesplacené celé jistiny úvěru, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 45 Kč, resp. 125 Kč, zákonných úroků z prodlení, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč, resp. 1.500 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru do 4. 2. 2026 ve výši 996 Kč, resp. 3.300 Kč, dále nákladů na upomínání ve výši 800 Kč u každé ze smluv a dále náklady za upomínky dluhu v celkové výši 1.000 Kč u každé ze smluv, když poplatek za jednu upomínku činí 500 Kč a byly zaslány celkem dvě a v neposlední řadě také jednorázový poplatek za administraci prodlení delšího než 14 dní, který činí 700 Kč a je tak žádán dvakrát. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 23. 5. 2025 a téhož dne mu byla také zaslána předžalobní upomínka.2. Okresní soud v Bruntále vydal dne 23. 2. 2026 pod č. j. EPR 29468/2026-5 elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.3. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který odůvodnil tím, že úvěrující společnost řádně neověřila jeho schopnost úvěr splácet, neboť pokud by tak učinila, zjistila by, že v té době již měl řadu jiných dluhů a také problémy s gamblingem, které se nyní snaží za pomocí terapeuta řešit. Z tohoto důvodu měl úvěrové smlouvy za neplatné, když současně připustil toliko přijetí částky 3.000 Kč. Dále měl za to, že smlouva je smlouvou lichevní, a tudíž neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť RPSN činí 801,03 %. Neplatná by tak měla být ze stejného důvodu také ujednání o smluvních pokutách, poplatky za poskytnutí úvěru, smluvní náklady za upomínky a za administraci, neboť tyto ujednání jsou v rozporu s dobrými mravy a hrubě nepřiměřené a nemohou tak být v souladu s ochranou spotřebitele. Žalovaný požádal, aby mu bylo umožněno hradit dlužnou částku ve výši 3.000 Kč ve splátkách, po 500 Kč měsíčně, což odpovídá jeho majetkovým poměrům. Současně zpochybnil postoupení pohledávky.4. Žalobkyně reagovala tak, že odmítla námitky žalovaného, naopak připomněla, že žalovanému byly poskytnuty dva úvěry ve výši 3.000 Kč a 10.000 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, vyšel právní předchůdce žalobkyně ze skutečnosti, že žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba, s čistým příjmem ve výši 34.057 Kč, že žije v nájmu a že jeho náklady na energie a služby činí 2.100 Kč a další náklady pak 700 Kč. Obdobně se vyjádřil u obou smluv. Skutečnost, že nyní žalovaný dodatečně tvrdí existenci jiných dluhů, sama o sobě neprokazuje, že by původní úvěrující postupoval v rozporu se zákonem. Pokud jde o údajnou lichvu, žalovaný netvrdí ani neprokazuje naplnění znaků lichvy, zejména zneužití jeho tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti. Žalobkyně se dále vyjádřila k otázce aktivní legitimace, kdy nejprve došlo k postoupení ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni. Z procesní opatrnosti žalobkyně navrhla v případě neuznání nároku ze smlouvy, jeho posouzení z titulu bezdůvodného obohacení a přiznání alespoň částky 13.000 Kč.5. Soud nařídil jednání na den 18. 5. 2026, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný se k jednání dostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný u jednání uvedl, že je ochoten a schopen uhradit jistinu obou úvěrů ve výši 13.000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Vysvětlil, že už rok navštěvuje dluhovou poradnu a adiktologickou poradnu, neboť byl závislý na gamblingu a nyní se snaží celou situaci řešit. Jeho příjem je cca 32.000 Kč, má vyživovací povinnost vůči dceři ve výši 2.500 Kč, za bydlení hradí 13.000 Kč. Ze mzdy jsou mu prováděny exekuční srážky. Na základě jiných rozhodnutí soudu bude splácet další částky. Proto částku 500 Kč měsíčně by měl být schopen splácet. Vysvětlil, že z výher byl schopen splácet některé úvěry, kdy vždy šlo o úvěry krátkodobé, ale v okamžiku, kdy mu došlo, že to není řešení, přestal hrát, což však vedlo do důsledku k tomu, že tyto úvěry nebyl schopen splácet.6. Z potvrzení o platbě ze dne 19. 6. 2025 a 21. 5. 2025, ze seznamů zaslaných e-mailů žalovanému, ze smluv o úvěrech ze dne 7. 2. 2025 a 14. 2. 2025, z oznámení o postoupení pohledávek, z předžalobních výzev, z podacího lístku, z výpisů seznamu SMS zaslané žalovanému, z všeobecných obchodních podmínek, ze smluv o postoupení pohledávek, z výpisů z účtů, z předsmluvních informací, ze seznamu pohledávek, z karet klienta, z upomínek, z upomínek, z předsmluvních informací, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:7. Žalovaný požádal o úvěr, přičemž ke své osobě uvedl, že pracuje v zaměstnaneckém poměru jako pracovník v sociálních službách, žije v nájmu, má základní vzdělání, žije sám v jednočlenné domácnosti, měsíční příjem domácnosti činí 30.170 Kč, náklady na bydlení 8.500 Kč, náklady na energie a služby 2.100 Kč. Jiné položky nebyly vyplněny. Prakticky stejné údaje, pouze vyšší příjem domácnosti v částce 34.057 Kč byl uveden v další žádosti o poskytnutí úvěru. K žádostem žalovaný doložil výpisy ze svého běžného účtu za období listopadu 2024 až ledna 2025, z nichž plyne, že v listopadu 2024 příjmy žalovaného činily 99.193,72 Kč a jeho výdaje 73.644,07 Kč. Příjmovou stránku žalovaného tvořila půjčka od , právnická osoba, ., ve výši 10.000 Kč ze dne 4. 11. 2024, příjem ze zaměstnání ve výši 14.890 Kč, půjčka od , právnická osoba, . ze dne 15. 11. 2024 ve výši 15.000 Kč, půjčka od , právnická osoba, ze stejného dne ve výši 3.000 Kč, výhra u Tipsportu ve výši 10.000 Kč a od Korunky EU ve výši 5.000 Kč, dále částky od , právnická osoba, ve výši 800 Kč a 500 Kč, a také příchozí platba za nemocenského ve výši 15.712 Kč a další půjčka od , právnická osoba, ve výši 20.000 Kč ze dne 29. 11. 2024. Pokud jde o výdajovou stránku, pak jsou zde pravidelné odchozí položky ve prospěch Tipsport CZ, úhrady zápůjček, částka na úhradu elektřiny a plynu ve výši 300 Kč a 1.000 Kč, také trvalý příkaz ve prospěch , jméno FO, ve výši 11.229 Kč a dále odchozí položky ve prospěch , právnická osoba, a další. Z prosincového výpisu z účtu žalovaného, který čítá 28 stran, vyplývají příchozí položky ve výši 145.361 Kč a odchozí položky ve výši 151.641,09 Kč. Pokud jde o příchozí položky, pak je zřetelná půjčka od , právnická osoba, ve výši 2.000 Kč a 1.000 Kč, dne 9. 12. 2024, ve výši 2.200 Kč a 1.000 Kč dne 10. 12. 2024, dále příjem ze zaměstnání ve výši 28.632 Kč, dále půjčka 51.000 Kč od , jméno FO, , příchozí položka od , jméno FO, 11.229 Kč s poznámkou „nájemné“, která odpovídá už zaplacené částce nájemného za tento měsíc. Další půjčky si pak žalovaný vzal dne 19. 12. 2024 ve výši 7.000 Kč od , právnická osoba, a 6.000 Kč od , právnická osoba, ., dne 20. 12. 2024 pak 2.000 Kč od , právnická osoba, , dne 23. 12. 2024 ve výši 5.000 Kč a 2.500 Kč taktéž od , právnická osoba, Další půjčku si od téže společnosti ve výši 2.000 Kč si vzal žalovaný dne 27. 12. 2024, dne 30. 12. 2024 ve výši 6.000 Kč a 4.500 Kč, dne 31. 12. 2024 pak ve výši 4.000 Kč a 2.000 Kč. Pokud jde o výdajovou stránku, ta jednoznačně vypovídá o opakovaných každodenních vícečetných úhradách ve prospěch sázkových společností, jak českých, tak zahraničních. Bilance účtu žalovaného v lednu 2025 činila na příjmové stránce 119.499 Kč, na výdajové 140.608,92 Kč, když konečný zůstatek k tomuto měsíci činil 209,37 Kč.8. Z výpisu především plyne, že dne 2. 1. 2025 žalovaný čerpal dvě půjčky od , právnická osoba, ve výši 5.000 Kč a , právnická osoba, Kč, další půjčku si vzal dne 6. 1. 2025 ve výši 2.000 Kč, dále pak dne 22. 1. 2025 ve výši 5.400 Kč, 5.000 Kč a 4.600 Kč, dne 23. 1. 2025 ve výši 11.000 Kč, 8.000 Kč a 6.000 Kč, dne 24. 1. 2025 ve výši 4.000 Kč, 3.000 Kč a 3.000 Kč a dne 27. 1. 2025 byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 11.000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Z výpisu za leden 2025 dále plyne příchozí položka mzdy žalovaného ve výši 34.057 Kč. Pokud však jde o výdaje, zřetelné jsou pravidelné odchozí platby ve prospěch účtu vedeného na jméno , právnická osoba, ., , právnická osoba, , a to i několikrát denně. Z tohoto důvodu má také výpis z účtu žalovaného za leden 2025 celkem 18 stran.9. , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako dlužník, uzavřeli dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč, se splatností do 9. 3. 2025, při zápůjční úrokové sazbě 36,5 % ročně, které odpovídaly úroky po slevě v částce 45 Kč, za poplatek za úvěr ve výši 1.080 Kč, po slevě 540 Kč a kdy celková splatná částka činila 3.585 Kč, čemuž odpovídalo RPSN 773,59 %. Pro případ opožděných plateb pak byly sjednány zákonné úroky z prodlení, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, dále poplatky spojené s pozdním splácením úvěru, a to v případě prodlení delšího než 14 dnů, činil jednorázový poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále byly sjednány dodatečné náklady spojené s pozdním splácením úvěru, a to 50 Kč za odeslanou SMS upomínku, 30 Kč za e-mailovou upomínku a 500 Kč za odeslanou písemnou upomínku. K vyplacení částky 3.000 Kč došlo dne 7. 2. 2025. Další smlouva mezi stejnými účastníky byla uzavřena dne , datum, č. , hodnota, , přičemž na jejím základě byl tentokrát žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč se splatností do 11. 3. 2025, při úrokové sazbě 36,5 % ročně, celkových úrocích 125 Kč, za poplatek ve výši 1.500 Kč po slevě a kdy celková splatná částka měla činit 11.625 Kč, čemuž odpovídalo RPSN 801,03 %. Tato smlouva obsahuje stejná ujednání pro případ nezaplacení úvěru včas. K vyplacení částky 10.000 Kč došlo dne 14. 2. 2025. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky po prodlení, a to formou e-mailů, kdy mu bylo zasláno v období od 14. 3. 2025 do 10. 4. 2025 celkem 10 e-mailů s upozorněním na dobu splatnosti a v případě pozdější smlouvy pak v období od 16. 3. 2025 do 12. 4. 2025 dalších 10 e-mailů obdobného znění. Žalovaný byl také upomínán prostřednictvím SMS zpráv, které mu byly zasílány ve zcela shodném období. V rámci SMS zpráv se navyšovala pouze výše dlužné částky. Upomínkou ze dne 25. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 5.201 Kč, upomínkou ze dne 27. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 13.465 Kč, upomínkou ze dne 12. 4. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 6.289 Kč a upomínkou ze dne 14. 4. 2025 pak byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 14.805 Kč.10. , právnická osoba, . jako postupitel a , právnická osoba, jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která k tomuto dni činila 6.517 Kč. Titíž účastníci uzavřeli téhož dne další smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž pohledávka k tomuto dni činila 15.525 Kč. , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky uvedené v přehledu pohledávek z postupitele na postupníka. Dle přehledu postoupených pohledávek jsou zde uvedeny i pohledávky za žalovaným, specifikovány jeho jménem, příjmením, rodným číslem, číslem finančního produktu a výši pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisy ze dne 23. 5. 2025 odeslanými dne 23. 5. 2025, kdy byl jednak informován jednak o obou postoupeních a současně byl vyzván ze strany právního zástupce žalobkyně k zaplacení dlužné částky s upozorněním na soudní řešení věci.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na základě dvou smluv o postoupení pohledávek až na žalobkyni na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávky za žalovaným byly řádně identifikovány, žalovaný byl o postoupení pohledávek informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty dva úvěry, ve výši 3.000 Kč a 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v krátké lhůtě splatnosti, jednorázově, spolu se sjednaným úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Žádný z těchto úvěrů žalovaný ve lhůtě splatnosti nevrátil.16. Obě smlouvy je však nutné hodnotit také z pohledu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť obě tyto smlouvy tomuto zákonu podléhají, neboť se jedná o úvěry spotřebitelské. Ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona pak ukládá poskytovatelům úvěrů povinnost zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěrující měl snahu zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet, když žalovaný musel vyplnit kartu s údaji o své osobě, zároveň úvěrujícímu doložil výpisy ze svého běžného účtu za poslední tři měsíce, z nichž vyplynuly příjmové, především ale výdajové položky a které ne zcela korespondovaly s údaji uvedenými v žádostech, a přesto, že je na první pohled zřetelné, že žalovaný byl aktivním hráčem sázkových her, přesto byly žalovanému poskytnuty dva úvěry, ač zde byly jednoznačné pochybnosti o jeho schopnosti tyto úvěry splácet. Ze stejných výpisů současně plyne obrovské množství zápůjček a úvěrů, které na sebe žalovaný bral, byť je zřejmé, že je nějakým způsobem i splácel. Že jde však o řetězení úvěrů a hráčský problém, bylo na první pohled víc než markantní. Z tohoto důvodu tak soud dovodil, že původní věřitel nepostupoval v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a předložené smlouvy je tak nutné vyhodnotit jako neplatné ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona. Dle těchto ustanovení pak žalobkyni náleží rozdíl mezi poskytnutými jistinami úvěru a zaplacenými částkami ze strany žalovaného, který však nezaplatil ničeho a přiznány tak byly žalobkyni toliko jistiny obou úvěrů, v celkové výši 13.000 Kč.17. Vzhledem k nepříznivé finanční situaci bylo žalovanému umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách po 500 Kč, když s ohledem na skutečnost, že se jedná o konstitutivní rozhodnutí, není možné sjednat splátkový kalendář pod ztrátou jeho výhody. Dle tohoto splátkového kalendáře je tak žalovaný povinen zaplatit první splátku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a každou další do měsíce následujícího po právní moci rozsudku, vždy k 25. dni až do úplného zaplacení. Ze stejného důvodu soud stanovil splatnost tohoto nově vzniklého nároku až v závislosti na právní moci rozhodnutí.18. Vzhledem k neplatnosti smluv, tak musely být zamítnuty nároky mající původ v neplatné smlouvě, a to včetně příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení, neboť s ohledem na poměry žalovaného byla stanovena splatnost tohoto nároku až po právní moci tohoto rozhodnutí.19. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl v zásadě stejný.20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.