6 C 235/2020-58 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se žalobou ze dne 26. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 38.288 Kč (jistina včetně úroků ke dni zesplatnění ve výši 35.292,02 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 1.996 Kč a náhrada nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1.000 Kč) s úrokem z prodlení z částky 43.288,00 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 10. 2019 do 23. 12. 2019 ve výši 998,03 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 41.288 Kč ve výši 10 % ročně od 24. 12. 2019 do 31. 1.2020 ve výši 447,29 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 40.788 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 2. 2020 do 5. 3. 2020 ve výši 385,22 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39.788 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 3. 2020 do 29. 5. 2020 ve výši 939,44 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 288 Kč ve výši 10 % ročně od 30. 5. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 687,54 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 38.788 Kč ve výši 10% ročně od 1. 8. 2020 do 7. 1. 2020 ve výši 732,66 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 38.288 Kč ve výši 10% ročně od 8. 10. 2020 do zaplacení, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 14.680,18 Kč. Dále žalobce požadoval úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,92 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 1. 10. 2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,92 % ročně z částky 35.851,27 Kč od 1. 10. 2019 do 31. 7. 2020 ve výši 21.508,60 Kč, z částky 35.792,02 Kč od 1. 8. 2020 do 7. 10. 2020 ve výši 4.787,20 Kč a z částky 35.292,02 Kč od 8. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 1. 10. 2019 dosáhne částky 106.416 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 14. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 40.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v rámci 30 měsíčních splátek ve výši 2.956 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 104,9 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto došlo k jeho zesplatnění ke dni 29. 9. 2019. V důsledku prodlení žalované se splácením vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se čtyřmi splátkami po 499 Kč v celkové výši 1.996 Kč. Žalobci současně vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s pěti splátkami v celkové výši 1.000 Kč (200 Kč za prodlení s jednou splátkou). Žalovaná uhradila žalobci celkem částku 27.736 Kč. 2) Žalovaná se u jednání soudu vyjádřila k žalobě pouze tak, že nesouhlasí s uplatněným úrokem ve výši 73,92 %. Současně požádala o úhradu svého dluhu ve splátkách. 3) K jednání soudu dne 25. 11. 2021 se dostavila řádně předvolaná žalovaná a právní zástupce žalobce, který omluvil nepřítomnost žalobce. 4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 14. 11. 2018, [číslo] vyplývá, že žalovaná požádala žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 104,9 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v rámci 30 měsíčních splátek po 2.956 Kč; celková částka k úhradě tak měla být, při řádném splácení, ve výši 88.680 Kč. 6) Z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 16. 11. 2018 má soud za prokázané, že žalobce schválil úvěr ve výši 40.000 Kč s tím, že tento bude splacen v rámci 30 měsíčních splátek ve výši 2.956 Kč. Úroková sazba byla schválena ve výši 104,9 % ročně. Celková částka, která měla být při řádném plnění smlouvy zaplaceny, činila 88.680 Kč. 7) Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, má soud za prokázané, že žalobce dne 14. 11. 2018 na účet žalované odeslal částku 40.000 Kč pod [variabilní symbol] (číslo předmětné smlouvy o úvěru). 8) Z Hodnocení klienta má soud za prokázané, že žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalované, vycházel z pravidelného čistého příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 16.689 Kč, současně zjistil„ ostatní příjem“ ve výši 6.344 Kč, celkem tedy 23.033 Kč. Na výdaje žalované započítal životní minimum ve výši 3.410 Kč, splátky úvěru u [právnická osoba] ve výši 12.483 Kč, náklady na bydlení 2.000 Kč a„ ostatní“ výdaje ve výši 100 Kč. K souhrnu výdajů ve výši 17.993 Kč připočetl rezervu ve výši 1.000 Kč. Volné zdroje žalované dle žalobce činí 4.040 Kč. V rámci formy bydlení byla zaškrtnuta kolonka„ vlastní“. 9) Z pracovní smlouvy ze dne 3. 4. 2004 a dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31. 3. 2005 bylo zjištěno, že žalovaná pracuje jako obsluha balicí linky, pomocné práce související s potravinářskou výrobou. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. 10) Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 6.344 Kč. 11) Z výplatních pásek za srpen 2018 a září 2018, že žalovaná dosáhla příjmu v daných měsících 17.504 Kč a 14.579 Kč. 12) Z přehledu transakcí na bankovním účtu žalované vedené u [jméno] [příjmení], zahrnující období od 3. 9. 2018 do 14. 11. 2018, soud zjistil, že účet žalované vykazoval za uvedené období počáteční zůstatek 51.156,57 Kč a konečný zůstatek 11.893,70 Kč. Přehled transakcí potvrzuje pouze její příjmy ze zaměstnání. 13) Z karty klienta [číslo] bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalované dne 14. 11. 2018 úvěr ve výši 40.000 Kč. Současně z listiny vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem 27.736 Kč s tím, že poslední část splátky ve výši 500 Kč zaplatila dne 7. 10. 2020. 14) Z výpisu z registru SOLUS vyhotoveného ke dni 13. 11. 2018 vyplývá, že žalovaná nebyla v tomto registru vedena jako dlužník. 15) Z oznámení ze dne 29. 9. 2019 vyplývá, že žalobce k uvedenému dni úvěr zesplatnil. 16) Předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2020 ve spojené s příslušným poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 17) Z ostatních soudem provedených důkazů již nevyplynulo nic významné pro posouzení a rozhodnutí tohoto sporu. 18) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19) Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.) Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. 20) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22) Podle důvodové zprávy k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skut