6 C 70/2020-54 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne 13. 10. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4.160 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 2.266 Kč, poplatků ve výši 1.894 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19,98% ročně z částky 2.266 Kč od 7. 12. 2016 do 15. 5. 2017 ve výši 54,58 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2.266 Kč od 7. 12. 2016 do 15. 5. 2017 ve výši 79,96 Kč, úroků ve výši 19,98% ročně z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky 2.266 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalobce tento nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 4. 11. 2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.361 Kč představující úroky ve výši 1.277 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.901 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.185 Kč, a to v rámci 60 týdenních splátek ve výši 307 Kč nejpozději do 29. 12. 2014. Žalobce se stal věřitelem shora popsané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017. Žalovaná ani přes výzvu žalobce dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. K jednání soudu dne 18. 10. 2021 se po předchozí omluvě nedostavil žádný z účastníků a ani právní zástupce žalobce a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem dne 4. 11. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Smlouvou se žalovaná zavázala půjčenou finanční částku ve výši 10.000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.361 Kč, tedy v celkové výši 18.361 Kč, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátku ve výši 248 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právního předchůdce žalobce. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Smluvní podmínky nejsou podepsány nikým. Dle čl. 11 smluvních podmínek v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017 ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky vyplývajících z předmětné smlouvy. 7. Výzvou k plnění ze dne 20. 11. 2017 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby zaslal výzvu žalované k úhradě dlužné částky. 8. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobcem postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené podle ust. § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdější předpisů (dále jen„ obč. zák.“), které byly sjednány jako spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy poskytovatelem byla právnická osoba zabývající se poskytováním půjček a příjemcem půjčky byla fyzická osoba – spotřebitel. 9. Dle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. 11. Dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj duh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 12. Dle ust. § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 13. Dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 14. Dle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákona nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 15. Dle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 16. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 17. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena shora specifikovaná smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované coby spotřebitelce půjčku ve výši 10.000 Kč Částku žalovaná obdržela v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku navýšenou o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když plnila pouze zčásti. Nárok věřitele ze smlouvy přešel na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017. 18. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do jistiny ve výši 2.266 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 79,96 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 16. 5. 2017 do zaplacení, což vyplývá z výroku I. 19. Co se týče souhrnného poplatku a kapitalizovaných smluvních úroků, soud žalobu ve výroku II. zamítl z následujících důvodů. 20. Sjednaný„ souhrnný poplatek“ soud považuje zaý rozporu se zákonem, jelikož podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce bylo možno sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u půjček poskytovaných subjekty, které nebyly bankami, sjednat nebylo možné, což konstatovaly Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč je tato částka stanovena právě v této výši, zejména když je téměř ve stejné výši jako samotná půjčená částka. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., a proto soud žalobu co do souhrnného poplatku zamítl. 21. Požadované kapitalizované smluvní úroky a běžící smluvní úroky z půjčené částky, které žalobce nárokoval s odkazem na článek 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, soud považuje za sjednané neplatně ve smyslu § 39 obč. zák., jelikož byly sjednány neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejícím se na první straně smlouvy, s nimiž byla žalovaná zcela jistě seznámena, jelikož se pod tato ujednání podepsala, vyplývá, že úroky za půjčku byly sjednány pevnou částkou. Nic dalšího o tom, že tyto úroky jsou vypočteny sazbou výše uvedenou a že se týkají pouze období, ve kterém má být půjčka splacena, a že poté bude půjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, ve smlouvě na její první straně uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou půjčku, základním ujednáním smlouvy o půjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustné, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovanou. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel půjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovanou jako příjemcem půjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy neplatně, proto soud žalobu ohledně těchto úroků zamítl. 22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl úspěšný v poměrně nepatrné části, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků p