7 C 220/2021-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 9. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 40 448,11 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce vznikl jeho nárok z titulu smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), která byla dne 2. 7. 2008 uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou a na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 50 000 Kč, která byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 34 800 Kč v 53 týdenních splátkách po 1 600 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 8. 7. 2009. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky řádně a včas nehradila, vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 byla žalovaná pohledávka postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, která ke dni podání žaloby činila 40 448,11 Kč představující dlužnou jistinu. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. 2. Podáním ze dne 19. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 23 722,78 Kč, kterou žalovaná žalobci uhradila po podání žaloby. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 6. 2008 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 34 800 Kč v 53 týdenních splátkách po 1 600 Kč. 7. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce (dále jen„ Smluvní podmínky“) soud zjistil, že podle čl. 8 Smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. 8. Z přehledu plateb bylo prokázáno, že žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že řádně uhradila pouze prvních pět splátek a následně již půjčku splácela nepravidelně, přičemž ke dni postoupení pohledávky uhradila na dluh celkem 28 800 Kč. Na jistině dlužila žalovaná částku ve výši 40 448,11 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 ve spojení s podacím lístkem ze dne 1. 7. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 21. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 21. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 69 155,50 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 16. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět co do částky 23 722,78 Kč, soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil. 17. Ve zbývajícím rozsahu shledal soud po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, žalobu důvodnou a ve výroku I. jí vyhověl. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu citovaného § 657 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 34 800 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 1 600 Kč. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácela. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 40 448,11 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením půjčky řádně a včas dostala do prodlení, čímž v souladu s § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku vznikl žalobci rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., který žalobce požadoval od 16. 7. 2009, kdy marně uplynula lhůta k úhradě poslední splátky půjčky dle splátkového kalendáře, do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., neboť žalobce vzal žalobu částečně zpět pro chování žalované, která část dlužné částky uhradila až po podání žaloby, čímž z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo částečně zastaveno. Žalobce byl současně úspěšný i ve zbývající části předmětu řízení, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 16 736,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 023 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 448,11 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění ze dne 21. 2. 2020 a částečné zpětvzetí žaloby ze dne 19. 10. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 160 Kč ve výši 2 553,60 Kč. 19. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.