8 C 790/2003-457 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem požádal žalobce původně ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], [IČO] a následně ve vztahu k 1. žalovanému o určení, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky ke dni [datum], vlastníkem nemovitostí, a to zemědělských staveb bez č.p./č.e. postaveným na parcelách [číslo] a [číslo] k.ú. [obec]. Následně poté, co rozsudkem Krajského soudu v Brně [číslo jednací] ze dne 30.1.2014 bylo určeno, že vlastníkem všech tří staveb je 1. žalovaný a ten tak byl zapsán na [list vlastnictví] jako jejich vlastník, poté, co zemědělská stavba postavená na parcele [číslo] dostala přiděleno [adresa] a stavba bez čp/če postavená na pozemku [parcelní číslo] byla převedena z vlastnictví 1. žalovaného do vlastnictví 2. žalovaného, byl petit žaloby ve smyslu těchto změn upraven tak, že se žalobce domáhá ve vztahu k 1. žalovanému určení, že je od [datum] vlastníkem budovy - zemědělské stavby [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] a zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] a ve vztahu k 2. žalovanému o určení, že žalobce je od [datum] vlastníkem zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] zapsané dříve na [list vlastnictví], nyní na LV č. [rok] pro k.ú. [obec]. Žalobu žalobce původně stavěl na tvrzení, že neplatná je kupní smlouva ze dne [datum], kterou stavby převedl na společnost [právnická osoba], protože podpisy na smlouvě byly ověřeny dne [datum], přičemž za žalobce jednal [jméno] [příjmení], který však nebyl od [datum] jednatelem žalobce, stejně jako [jméno] [příjmení]. Důvodem pro jejich odvolání bylo podezření z antidatování závažných dokumentů. Kupní smlouva ze dne [datum] nebyla předána účetní k zaúčtování, za žalobce byla uzavřena neoprávněnou osobou, a to s vědomím společnosti [právnická osoba], takže uzavření smlouvy je v rozporu s ust. § 39 z. č. 40/1964 Sb., občanský. zákoník (tj. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013) a za kupujícího smlouvu ze dne [datum] jednatelka [jméno] [příjmení] buď nepodepsala, nebo tak učinila v omylu. 2. Požadavek soudu na uvedení žalobních tvrzení a prokazování naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ke stavbám v období od [datum] do [datum] považuje žalobce za absurdní. Je vlastníkem ode dne právních účinků kupní smlouvy ze dne [datum], tedy ode dne [datum]. Soud podle žalobce ignoruje závazný právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 22.3.2017, č.j. 30 Cdo 4299/2016-222, tak i Krajským soudem v Brně v usnesení ze dne 17.12.2018 č.j. 14 Co 78/2018-332, tedy v rozporu s názorem soudů vyšších instancí bere v potaz rozhodnutí ve věci [spisová značka], ač dle závazného právního názoru Nejvyššího soudu je rozhodnutí ve věci [spisová značka] naprosto nepoužitelné a soud musí nyní provést výslech plejády svědků a listinné důkazy bez ohledu na to, zda-li byly či nebyly provedeny v řízení [spisová značka]. 3. V mezidobí bylo v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], vedeném na návrh 1. žalovaného, vystupujícího v řízení [spisová značka] na straně žalobce proti žalované společnosti [právnická osoba], za účasti žalobce, vystupujícímu v řízení [spisová značka] jako vedlejší účastník na straně žalovaného, vydáno pravomocné rozhodnutí o vlastnickém právu 1. žalovaného k uvedeným nemovitostem ode dne [datum]. 4. Poté žalobce tvrdil (a přes výzvu soudu neprokazoval), že 1. žalovaný v řízení [spisová značka] v pozici žalobce použil padělané listiny a zatajil důkazy, a protože žalobce nebyl hlavním účastníkem toho řízení, nemohl se aktivně bránit a zároveň byl nucen být v nechtěné pozici na straně společnosti [právnická osoba], což samo o sobě bylo překážkou nespolupráce s hlavním žalovaným. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 30.1.2014, jímž bylo v řízení vedeném pod sp. zn. 8C 323/2003 rozhodnuto o vlastnickém právu [právnická osoba] s.r.o. ode dne [datum], označuje žalobce za nicotný právní akt z důvodu, že toto rozhodnutí se jej nemohlo dotknout, když nebyl účastníkem řízení a také má za to, že v případě odstoupení od smlouvy musí být zohledněn synallagmatický vztah, tedy současně s určením vlastnického práva jedné strany musí být určeno, co náleží účastníku kupní smlouvy, od které bylo odstoupeno. 5. U jednání žalobce prostřednictvím jednatele (kterým byl podle u jednání předloženého rozhodnutí jediného společníka žalobce [jméno] [příjmení] jmenován dne [datum], tedy 6 dní před termínem jednání, [titul]. [jméno] [příjmení], takže se ve Sbírce listin žalobce v Obchodním rejstříku ještě nenachází a kdy v době konání jednání se jeví bezpředmětnou námitka žalovaných, že společnost žalobce má jen jednoho a nikoli několik jednatelů, protože předvolání k jednání bylo žalobci řádně doručeno do datové schránky před datem [datum], takže pokud se jednání účastnil za žalobce jiný než řádně jmenovaný jednatel, mělo by toto za následek pouze to, že se k jednání řádně předvolaný žalobce nedostavil a vyjádření, učiněná u jednání [titul]. [jméno] [příjmení] se nijak s ohledem na výsledek řízení k tíži žalovaných neprojevily) poukázal na to, že důsledkem procesního nástupnictví, ke kterému došlo v průběhu řízení, do něhož vstoupili žalovaní, je jejich povinnost přijmout takový stav věci, jaký byl v době jejich vstupu a jsou vázáni postupy právního předchůdce, který dne [datum] nárok žalobce, tedy jeho vlastnické právo uznal. Žalobce má za to, že je dána překážka rei iudicate, kdy ve věci [spisová značka] Krajský soud v Brně v rozhodnutí ze dne [datum] uvedl, že rozhodnutí ve věci [spisová značka] se na žalobce nevztahuje, vydání dvou rozsudků, a to ze dne to [datum] a [datum] však má dopad na nynější řízení, protože jimi byla zamítnuta žaloba [právnická osoba], s. r. o. vůči společnost [právnická osoba], a tím byla překážka věci pravomocně rozhodnuté založena. Ze strany žalovaného došlo k pochybení, kdy nenavrhl spojení obou věcí, ve věci [spisová značka] mohl vzít žalobu vůči žalobci zpět, což neučinil a nechal věc dojít až do nabytí právní moci uvedených rozhodnutí. Druhý žalovaný byl žalobcem upozorněn, že bude procesním nástupcem a není u něj dobrá víra nabytí vlastního práva, protože věděl o podané žalobě. Oba žalovaní mají stejného právního zástupce a společný právní zájem. Rok po vydání rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci [spisová značka] bylo vydáno Nejvyšším soudem v roce 2015 rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], řešící identickou situaci, kdy dospěl soud k závěru, že postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže již od takové smlouvy odstoupit. První žalovaný postoupil pohledávku na úhradu části kupní ceny [právnická osoba], pak uvedl, že od smlouvy odstoupil, přičemž ve spise [spisová značka] se nachází (na čl. 579) žaloba [právnická osoba] na úhradu této kupní ceny. Podle čl. V/1 písm. b) kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne [datum] si je 2. žalovaný vědom podané žaloby ve věci [spisová značka], takže šel do rizika, že si byl vědom uplatnění nároku na převáděnou nemovitost. 6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Poukázali na vydání rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 30.1.2014, který nabyl právní moci dne [datum], kdy od roku 2003 vedla u zdejšího soudu [právnická osoba] s.r.o. spor o určení vlastnictví stejných nemovitostí a Krajský soud v Brně ji určil vlastníkem. V řízení [spisová značka] byla otázka vlastnictví nemovitosti opakovaně a zevrubně řešena a pravomocně rozhodnuta, nyní se žalobce domáhá řešení otázky již řešené a pravomocně rozhodnuté. K námitce žalobce na nutnost zohlednění synallagmatického vztahu, kdy by 1. žalovaný měl vrátit poskytnutá plnění, uvedl 1. žalovaný, že jednak od žalobce žádná plnění neobdržel a žalobce ani netvrdil, že by nějaké plnění poskytl a jednak podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006 sp. zn. 31 Cdo 1836/2005:„ Existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny.“ Nesmyslná je domněnka žalobce, že je úkolem soudu deklarovat stav k [datum] bez ohledu na následné skutkové okolnosti s tím, že následně může 1. žalovaný podat novou určovací žalobu. Na určení vlastnického práva žalobce v období od [datum] do [datum] není dán naléhavý právní zájem. K opakovaným (a nepravdivým) stížnostem žalobce na neexistenci zápisu poznámky spornosti žalovaní uvedli, že výmazem a opětovným zápisem poznámky spornosti žalobci žádná práva nevznikla a nebyla dotčena. 2. žalovaný kupoval část nemovitostí v době, kdy poznámka spornosti v katastru nemovitostí zapsána byla a dosud je. Pokud jde o určení, že žalobce byl vlastníkem od [datum] do [datum], tedy do odstoupení od kupní smlouvy, pak neuvedl žádná tvrzení o naléhavém právním zájmu na tomto určení, protože žalovaní proti tomuto tvrzení ničeho nenamítají a byli ochotni žalobci o tomto