Stručně: Paragraf 446 obchodního zákoníku stanoví, že kupující se stane vlastníkem zboží i v případě, že prodávající nebyl jeho skutečným vlastníkem, ledaže kupující o této skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl, a zároveň věděl, že prodávající nemá oprávnění se zbožím nakládat pro účely prodeje.
§ 446 Povinnosti kupujícího
Kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.
Oddíl 4
Paragraf 446 obchodního zákoníku stanoví, že kupující se stane vlastníkem zboží i v případě, že prodávající nebyl jeho skutečným vlastníkem, ledaže kupující o této skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl, a zároveň věděl, že prodávající nemá oprávnění se zbožím nakládat pro účely prodeje.
Co to znamená v praxi
Kupující je chráněn v situaci, kdy koupí zboží od někoho, kdo není jeho skutečným vlastníkem, a to i přesto, že prodávající neměl právo zboží prodat.
Tato ochrana kupujícího platí pouze tehdy, pokud kupující jednal v dobré víře, tedy nevěděl a ani nemohl vědět, že prodávající není vlastníkem a nemá oprávnění k prodeji.
Pokud kupující věděl nebo měl vědět o nedostatku vlastnického práva prodávajícího a jeho neoprávněnosti s věcí nakládat, vlastnické právo k věci nezíská.
Na co si dát pozor
Kupující by si měl být vědom toho, že pokud má pochybnosti o vlastnickém právu prodávajícího nebo o jeho oprávnění k prodeji, může to pro něj znamenat, že se nestane vlastníkem zboží.
Důležité je posoudit, zda kupující "vědět měl a mohl", což znamená, že se zkoumá, zda by průměrně obezřetný člověk v dané situaci zjistil, že prodávající není vlastníkem nebo nemá oprávnění k prodeji.