10 C 80/2018-151 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 19.440 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12.540 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaný zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 10.588,24 Kč a na dlužném poplatku částku 8.851,76 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila celková výše pohledávky za žalovaným částku 19.440 Kč bez příslušenství. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že společnost [právnická osoba] nezná, a není si vědom skutečnosti, že by jim dlužil sumu 19.440 Kč. Dále uvedl, že je občanem [anonymizováno] a nikdy neměl dlouhodobý pobyt v České republice a není tedy možné, aby mu byla poskytnuta půjčka v takové sumě, a pokud by mu taková půjčka byla poskytnuta bez dokladů a povolení cizinecké policie a dohody o pracovním poměru, bylo by to protiprávní. 3. Žalobce v podání doručeném soudu dne [datum] uvedl, že pohledávka za žalovaným na něj byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalobce uvedl, že při poskytnutí půjčky předchůdce žalobce ověřil totožnost žalovaného na základě předloženého občanského průkazu, jehož číslo je uvedeno v zákaznické kartě. 4. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze zákaznické karty [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal, prostřednictvím obchodního zástupce [jméno] [příjmení], právního předchůdce žalobce o poskytnutí půjčky ve výši 15.000 Kč, přičemž uvedl, že je státním občanem [anonymizováno], je zaměstnán v hlavním pracovním úvazku u zaměstnavatele [příjmení] – výkopové práce v [anonymizováno], sdělil svoji kontaktní adresu pro doručování v České republice na adrese [adresa žalovaného], s tím, že totožnost žalovaného byla ověřena z předloženého [číslo obč. průkazu] vydaného v [anonymizováno] s platností do [datum]. 6. Ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni [datum] žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný převzal v hotovosti v místě bydliště v [obec]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutou půjčkou souhrnný poplatek v částce 12.540 Kč, a tedy celková částka, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka + souhrnný poplatek) činila 27.540 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 465 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka je splatná 7. od data uzavření této smlouvy. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Přílohou [číslo] bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. 8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum], bylo zjištěno, že postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, jejíž výše činila ke dni [datum] částku 19.440 Kč bez příslušenství. 9. Výzvou k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím lístkem, bylo prokázáno, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 31.362,09 Kč. 10. Podle ustanovení § 657 zákona číslo 40/1964 Sbírky, občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle ustanovení § 658 odstavec 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Podle ustanovení § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 14. Podle ustanovení § 517 odstavec 1, 2 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému půjčil finanční částku 15.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později půjčku předchůdci žalobce v úplnosti nevrátil. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu poskytnuté a nesplacené půjčky, tj. ve výši 10.588,24 Kč jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tuto částku žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z této částky, tj. do [datum] kapitalizovaného na částku 4.633,51 Kč a dále jdoucího ode dne [datum] ve výši odpovídající ustanovení § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sbí, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odstavec 1, 2 obč. zák., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. 16. Co se týče nároku žalobce na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 8.851,76 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej shledal sjednaným v rozporu se zákonem. Ujednání účastníků ve Smlouvě o půjčce ohledně sjednaného„ souhrnného poplatku“ ve výši 12.540 Kč, který lze posoudit pouze jako úrok z prodlení podle § 658 odstavec 1 obč. zák., neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 obč. zák. ujednat nelze, považuje soud za neplatné podle § 39 obč. zák., a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, například rozsudkem Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 12. 2004 spisová značka 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odstavec 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod spisovou značkou 101 VSPH 14/2012, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 83,6 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 59 týdnů. Sjednanou částku 12.540 Kč představující souhrnný poplatek za poskytnutou půjčku (úrok) odpovídající 83,6% úroku za dobu 59 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysokou a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v této části Smlouvu o půjčce posoudil jako neplatnou a nárok žalobce na souhrnný poplatek zamítl v žalobcem uplatněné výši včetně požadovaného příslušenství. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů