4 C 10/2021-62 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 61.064 Kč s příslušenstvím, a to z titulu tří úvěrových smluv. Žalobce uvedl, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 14. 1. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ nárok 1.“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso částku 6.000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 21. 1. 2019; dále byla dne 1. 10. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ nárok 2.“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 21.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.570 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.200 Kč a za hotovostní inkaso částku 10.920 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 509 Kč počínaje 8. 10. 2018; dále byla dne 10. 7. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ nárok 3.“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 13.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso částku 5.200 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 396 Kč počínaje 17. 7. 2018. 2. Žalobce tvrdil, že žalovaná nehradila sjednané splátky z jednotlivých úvěrových smluv řádně a včas, proto má právo na zaplacení celkové dlužné částky. Pohledávky z předmětných úvěrových smluv byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, oznámení o postoupení bylo žalované řádně doručeno. Žalobce rovněž v žalobě i jejím doplnění tvrdil, že jeho právní předchůdce posuzoval u každé jednotlivé smlouvy úvěruschopnost žalované, a to zhodnocením informací od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka. 3. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaná na předmětnou pohledávku z nároku 1. uhradila celkem 3.500 Kč, na pohledávku z nároku 2. uhradila celkem 11.336 Kč a na pohledávku z nároku 3. uhradila celkem 14.550 Kč. 4. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 25. 10. 2022 nedostavila, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 7. 10. 2022, a to postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Zástupce žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, soud však konstatoval, že pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny podmínky, a proto provedl dokazování. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6. Co se týče nároku 1, tak ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 1. 2019 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti finanční prostředky ve výši 15.000 Kč, které se zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč spolu s úrokem ve výši 3.000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3.000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Celková částka k úhradě tedy byla 27.000 Kč. 7. Co se týče nároku 2, tak ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 10. 2018 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti finanční prostředky ve výši 21.000 Kč, které se zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 509 Kč, resp. 497 Kč v případě poslední splátky, spolu s úroky ve výši 3.570 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4.200 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.920 Kč. Celková částka k úhradě tedy byla 39.690 Kč. 8. Co se týče nároku 3, tak ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 7. 2018 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti finanční prostředky ve výši 13.000 Kč, které se zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 396 Kč spolu s úroky ve výši 2.600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2.600 Kč, s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč a poplatkem za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 360 Kč. Celková částka k úhradě tedy byla 23.760 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem pohledávky. 10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 ve spojení s podacím lístkem vyplývá, že žalobce před podání žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. 11. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná byla v době čerpání úvěru z nároku 3. zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 16.814 Kč, uvedla, že nemá žádný jiný úvěr. Výdaje na bydlení žalovaná uvedla 11.000 Kč: 2 = 5.500 Kč, osobní výdaje 3.800 Kč, další výdaje nebyly uvedeny. Uvedla, že je bezdětná, žije s partnerem. 12. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná byla v době čerpání úvěru z nároku 2. zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 16.520 Kč, uvedla, že má úvěr u [příjmení] [jméno] s měsíční splátkou 1.782 Kč. Výdaje na bydlení žalovaná uvedla 11.000 Kč, osobní výdaje 3.800 Kč, další výdaje nebyly uvedeny. Uvedla, že žije s partnerem, údaje o dětech zůstaly nevyplněny. 13. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná byla v době čerpání úvěru z nároku 3. zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 16.814 Kč, uvedla, že má úvěr u [příjmení] [jméno] s měsíční splátkou 4.073 Kč. Výdaje na bydlení žalovaná uvedla 11.000 Kč, osobní výdaje 3.800 Kč, další výdaje nebyly uvedeny. Uvedla, že žije s partnerem, údaje o dětech zůstaly nevyplněny. 14. Z ostatních soudem provedených důkazů nevyplynulo již nic významného pro posouzení věci. 15. Soud v průběhu jednání konstatoval, že z jeho úřední činnosti je mu známo, že žalovaná ve stejném období čerpala rovněž další úvěry u jiných nebankovních společností. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.) Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li sp