6 C 55/2022-61 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se žalobou ze dne 28. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 78.501 Kč, představující dlužnou jistinu úvěru ve výši 63.858,47 Kč, dlužný úrok ve výši 9.349,94 Kč, smluvní pokutu ve výši 3.493 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1.800 Kč. Dále požadoval částku 11.493,97 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 73.208,41 Kč od 25. 9. 2021 do 28. 2. 2022 a úrok ve výši 59,84 % ročně z částky 63.858,47 Kč od 25. 9. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 2.454,24 Kč a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 63.858,47 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2021 dosáhne částky 195.480 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 10. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 75.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v rámci 36 měsíčních splátek ve výši 4.525 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 59,84 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto došlo k jeho zesplatnění ke dni 23. 9. 2021. V důsledku prodlení žalované se splácením vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se sedmi splátkami po 499 Kč v celkové výši 3.493 Kč. Žalobci současně vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1.800 Kč (200 Kč za prodlení s jednou splátkou). Žalovaná uhradila žalobci celkem částku 49.775 Kč, zbývající část dluhu ani přes upomínky žalobce nezaplatila. 2) Žalovaná se u jednání soudu dne 26. 7. 2022 vyjádřila k žalobě tak, že úvěru si je vědoma. S ohledem na to, že splácí již dvě exekuce a ke zvyšujícímu se inkasu, požádala o možnost splácení dluhu ve splátkách v maximální výši 1.200 Kč. 3) K jednání soudu se nedostavili žalobce ani jeho právní zástupce, kteří se z neúčasti na jednání omluvili, a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 10. 7. 2020, [číslo] vyplývá, že žalovaná („ klient“) požádal žalobce („ poskytovatel“) o poskytnutí úvěru ve výši 75.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 59,84 % a předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů 79,31 %. Úvěr měl být uhrazen ve 36 měsíčních splátkách po 4.525 Kč; celková částka k úhradě tak činí 162.900 Kč. 6) V čl. 2 odst. 2.2 smlouvy bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do Nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. 7) Dle čl. 6 odst. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. 8) Z Hodnocení klienta vyplývá, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované byl ve výši 21.362 Kč a výdaje žalované byly ve výši 7.952 Kč. Volné zdroje žalované dle žalobce činily 12.410 Kč. V rámci formy bydlení byla zaškrtnuta kolonka„ u rodičů“. 9) Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 2. 2019 do 31. 12. 2019 vyplynulo, že jí dne 13. 12. 2019 přišla na účet mzda ve výši 18.600 Kč. Dále jí odešly trvalé příkazy ve výši 12.204 Kč, z toho byl jeden trvalý příkaz na splátku úvěru ve výši 2.832 Kč. Dále byla provedena i splátka na spotřebitelský úvěr ve výši 280 Kč. Počáteční zůstatek účtu byl ve výši 3.079,99 Kč a konečný zůstatek činil 3.818,85 Kč. 10) Z potvrzení o provedení platby za měsíce březen až červen 2020 11) Dopisem ze dne 13. 7. 2020 žalobce oznámil žalované schválení úvěru ve výši 75.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 59,84 % ročně a roční procentní sazbou nákladů 76,67 %. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit ve 36 měsíčních splátkách po 4.525 Kč, pak činí 162.900 Kč. Součástí oznámení byl i splátkový kalendář. 12) Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že dne 10. 7. 2020 žalobce zaslal žalované finanční částku ve výši 75.000 Kč. 13) Z karty klienta vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem částku 49.775 Kč. 14) Z oznámení o zesplatnění ze dne 23. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce zesplatnil úvěr ke dni 23. 9. 2021 s tím, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka 78.501 Kč. 15) Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2022 ve spojení s příslušeným dokladem o jejím odeslání, má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu. 16) Z ostatních soudem provedených důkazů již nevyplynulo nic významného pro rozhodnutí věci. 17) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18) Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.) Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. 19) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od 1. 12. 2016), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21) Podle důvodové zprávy k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnou