Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky 77.964 Kč spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7.119,40 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3.639,97 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32.075,82 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a úrokem 8 % ročně z částky 30.869,79 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 45.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 2.282 Kč a paušální ceny za plnění a za služby – úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 22.050 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 6.232 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 8.100 Kč, s poskytnutou jistinou tedy celkem částku ve výši 83.664 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 5.976 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 2. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná celkově zaplatila částku 28.200 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , uvedla, že uznává nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu a že žádá o umožnění úhrady dluhu formou splátkového kalendáře se splátkami ve výši 1.500 Kč.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na , datum, , k tomuto jednání se dostavili právní zástupce žalobce a žalovaná.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.5. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , datované dnem , datum, , a přílohy č. 1 – předpisu splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, ., jako věřitel, a žalovaná jako dlužník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 45.000 Kč, v hotovosti v místě jejího bydliště, před podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu ve výši 45.000 Kč, úrok ve výši 2.282 Kč, částku 22.050 Kč za poskytnutí úvěru, částku 6.232 Kč jako náklady na vyhodnocení úvěru a částku 8.100 Kč za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy částku ve výši 83.664 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 5.976 Kč.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora a z přehledu zaplacených splátek (transakční historie) a z žalobního návrhu bylo zjištěno, že částka obdržená žalovanou činila 45.000 Kč a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 28.200 Kč (žalobci žalovaná neuhradila ničeho).7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce , Jméno žalobce, . je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne , datum, a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě závazku ze dne , datum, , adresovaného žalované, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci, žalovaná byla o této skutečnosti informována, a že žalobce prostřednictvím svého právního předchůdce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.10. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalované, zejména jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalované, a aby uvedl, na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalované, žalobce soudu podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny potvrzením od zaměstnavatele. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, , že výše jejích měsíčních příjmů činí celkem , částka, a že výše jejích měsíčních výdajů činí , částka, . Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku , částka, . Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bydlí u dcery a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Příjmy žalované zkoumal právní předchůdce žalobce dle potvrzení od zaměstnavatele, výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Na základě těchto informací a s ohledem na výši poskytovaného úvěru právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 45.000 Kč s měsíční splátkou 5.976 Kč je dostatečná.11. Z potvrzení o výši příjmu, vystaveného na jméno žalované dne , datum, zaměstnavatelem , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalované za posledních 12 měsíců činil , částka, a že průměrný měsíční čistý příjem žalované za poslední 3 měsíce činil , částka, .12. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud mimo jiné zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná byla svobodná, druh bydlení u dcery, neměla žádné nezaopatřené dítě, byla zaměstnaná u zaměstnavatele , jméno FO, , její měsíční příjem (mzda) činil , částka, , jiné příjmy neměla, neměla sjednaný rezidenční úvěr (úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení). Její měsíční výdaje činily celkem , částka, , z toho , částka, výdaje na bydlení, energie, dále , částka, doprava, jídlo, osobní náklady, , částka, měsíční splátky stávajících půjček, jiné výdaje neměla, její použitelný měsíční příjem tak činil , částka, . Jako doložení jejích příjmů bylo uvedeno pouze potvrzení od zaměstnavatele.13. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, . vs. , Anonymizováno, ), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud z žádosti o úvěr a z potvrzení o výši příjmů shora zjistil, že tyto měly plynout výhradně z mzdy žalované v měsíční výši , částka, . Ohledně výdajů žalované právní předchůdce žalobce vycházel výhradně ze sdělení žalované, tyto byly uvedeny jako měsíční výdaje žalované za bydlení a energie ve výši , částka, , výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši , částka, a měsíční splátky stávajících půjček ve výši , částka, , celkem výdaje ve výši , částka, . Tyto údaje o výdajích jsou v žádosti o úvěr uvedeny bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Z žádosti o úvěr nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. V žalobcově podání ze dne , datum, obsažené tvrzení, že výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu, je zmíněno bez jakékoli další bližší specifikace a konkretizace, resp. doložení, popř. alespoň tvrzení zjištěného obsahu a výsledku tohoto zkoumání (soudu žádné výpisy z bankovního účtu žalované nebyly předloženy), a je tedy naprosto nepřezkoumatelné a dle názoru soudu zjevně účelově uvedené. Stejně tak nebyly soudu předloženy ani tvrzeny výstupy z údajného nahlédnutí právního předchůdce žalobce do veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. V této situaci učiněný závěr, že při zjištěném použitelném příjmu žalované ve výši , částka, měsíčně (kdy tento je vypočtený právním předchůdcem žalobce dle názoru soudu na základě neprůkazných a nepřezkoumatelných údajů shora) má žalovaná dostatečný příjem k úhradě měsíční splátky ve výši , částka, , se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový, zejména ve spojením s absencí jakékoli reflexe skutečnosti, že žalovaná měsíčně vydávala na splátky stávajících půjček částku ve výši , částka, (a tedy již čerpá jiné, dosud nesplacené úvěry), jak vyplývá z žádosti o úvěr shora, přičemž tato v době žádosti o úvěr právnímu předchůdci žalobce známá skutečnost bezesporu nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se tak právní předchůdce žalobce dostatečně (či spíše vůbec) nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně, a tedy naprosto nedostatečně. Tyto údaje o výdajích žalované jsou dle názoru soudu očividně neúplné a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další, resp. vyšší výdaje, než pouze výdaje ve výši uváděné shora (viz např. dle soudu naprosto nereálné výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši pouhých , částka, měsíčně).28. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.29. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 45.000 Kč. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila 28.200 Kč, proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 16.800 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 16.800 Kč za dobu od , datum, do zaplacení ve výši sazby 11,5 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala prokazatelně právě až dnem , datum, , což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované výzva odeslána dne , datum, , tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem , datum, se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do , datum, (splatnost) a žalovaná je tak v prodlení od , datum, . Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 3,5 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně. Plnění uložené povinnosti soud žalované v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první za středníkem o. s. ř. stanovil formou pravidelných měsíčních splátek, jak je blíže popsáno ve výroku rozhodnutí shora, a to na základě žádosti žalované s ohledem na její sociální a ekonomickou situaci.30. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalované žádné náklady řízení nevznikly.