25 C 193/2020-107 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění pozdějších podání se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a úhrad za užívání internetu s odůvodněním, že žalobkyně je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí] a obci [obec], evidovaného na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice. Součástí této stavby je pokoj o výměře 12 m/2. Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] Smlouvu o nájmu výše uvedeného pokoje a to na dobu neurčitou ode dne [datum]. Výše nájemného byla původně v článku IV. citované smlouvy ujednána ve výši 1 000 Kč měsíčně, písemným dodatkem potvrzeným podpisem obou stran však byla tato částka snížena na 500 Kč. Dále bylo v článku IV. citované smlouvy sjednáno, že žalovaná bude spolu s nájemným hradit žalobkyni též částku 100 Kč měsíčně za používání telefonní linky a internetu. První úhrada nájemného i platby za internet měla být provedena v hotovosti k rukám žalobkyně při podpisu smlouvy. Další úhrady nájemného a úhrady za internet měly být hrazeny vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, na který se nájem platí a to v hotovosti k rukám žalobkyně na adrese, kde se předmětný pokoj nachází. Žalovaná však nájemné ani úhradu za internet dle žalobních tvrzení nehradila a to již počínaje první sjednanou úhradou v září 2017, kdy nájem předmětného pokoje započal, až do [datum], kdy tento pokoj opustila. Žalobkyně se touto žalobou domáhá pouze uhrazení dlužného nájemného a úhrad za internet za období od [datum] do [datum]. Za měsíc září roku 2017 je ze strany žalobkyně požadována pouze část nájemného a úhrady za internet a to za období od [datum], kdy nájem začal, do [datum]. Dle žalobních tvrzení žalovaná ani přes výzvu ze strany žalobkyně ze dne [datum] na výše uvedený dluh ničeho neuhradila. 2. Proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, doručený soudu dne [datum], doplněný vyjádřením doručeným soudu dne [datum]. V citovaném vyjádření ve znění pozdějších podání žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné v plném rozsahu s tím, že důvodem podpisu smlouvy bylo formální splnění jedné z podmínek (adresa trvalého bydliště) pro případnou žádost na poskytnutí sociální dávky (příspěvku) pro osobu žalované, neboť tato měla až do [datum] trvalé bydliště hlášeno u svých rodičů v obci [obec]. Žalovaná doplnila, že od roku 2011 udržovala známost se synem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], se kterým v domě žalobkyně bydlela od jara roku 2013, se kterým se i dne [datum] zasnoubila a po vzniklých neshodách v soužití v květnu roku 2019 rozešla. Žalovaná se z domu žalobkyně odstěhovala v květnu 2019 zpět ke svým rodičům s provedením změny trvalého bydliště v obci [obec] dne [datum]. Dle žalované je dům v [část obce] zemědělskou usedlostí, kde obytnou část tvoří 3 pokoje, kuchyň a sociální příslušenství. Ve společné domácnosti vedle žalobkyně, žalované a přítele (snoubence) žalované dům dále užíval syn žalobkyně [jméno] [příjmení]. Po celou dobu bydlení žalované v domě žalobkyně všichni uživatelé udržovali společnou domácnost, společně hradili životní náklady, údržbu a opravy domu a internet byl placen z účtu snoubence žalované a to i za mladšího bratra [jméno], neboť žalobkyně ani internet neužívala. Dle žalované podpis smlouvy o nájmu nebyl vážně míněný úkon, šlo pouze o formální změnu trvalého bydliště žalované. Podaná žaloba je pouze mstou za partnerský rozchod žalované se synem žalobkyně. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni ničeho nedluží. 3. Mezi účastníky řízení nebylo od počátku sporu o tom, že žalovaná udržovala známost se synem žalobkyně [jméno] [příjmení] od roku 2011. Žalovaná začala v domě žalobkyně se jmenovaným bydlet v roce 2013. Žalovaná v průběhu doby, po kterou bydlela u žalobkyně, několikrát žalobkyni žádala o možnost převést si na adresu domu žalobkyně trvalý pobyt, s čímž žalobkyně zprvu nesouhlasila. V návaznosti na to v září roku 2017 žalovaná přišla s návrhem nájemní smlouvy, která zahrnovala též ujednání žalované a žalobkyně o převodu trvalého bydliště žalované na adresu nemovitosti žalobkyně. Žalobkyně i žalovaná podepsaly Smlouvu o nájmu pokoje ze dne [datum] včetně jejího dodatku. [příjmení] zůstala mezi stranami i skutečnost, že k této smlouvě nebyla vyhotovena žádná příloha (obsahující soupis vybavení pokoje), byť na takovou přílohu smlouva odkazuje i skutečnost, že počínaje podpisem citované smlouvy žalovaná žalobkyni žádné platby na základě této smlouvy nehradila. Žalovaná usilovala o změnu trvalého bydliště za účelem získání sociálních dávek (sociálního stipendia), které nakonec neobdržela. Žalovaná dům žalobkyně opustila k poslednímu květnu 2019. Žalovaná potvrdila, že v říjnu 2019 obdržela doporučený dopis s písemnou výpovědí z předmětné smlouvy ze strany žalobkyně, dne [datum] jí pak byl doručen další doporučený dopis ze strany žalobkyně, obsahující výzvu k nezaplacení nájemného a úhrady za internet ze dne [datum]. Žalobkyně shodně se žalovanou uvedla, že po celou dobu trvání bydlení žalované u žalobkyně nevyužila možnosti ukončení nájemního vztahu vyplývajícího z citované smlouvy či možnosti vymožení nájemného. 4. Spornou mezi stranami zůstala otázka, zda-li smluvní strany přistupovaly k uzavření posuzované Smlouvy o nájmu pokoje ze dne [datum] s vážnou vůlí skutečně pro sebe přivodit následky z obsahu této smlouvy vyplývající či zda jedinou motivací účastnic řízení bylo dosáhnout přepisu trvalého pobytu žalované, jak namítá žalovaná. Dle žalobkyně, která si alespoň v závěru řízení byla vědoma nedostatků předmětné smlouvy co do určitosti vymezení předmětu nájmu a některých dalších smluvních ujednání by mělo být na tuto smlouvu pohlíženo jako na inominátní smlouvu žalobkyně a žalované o sjednání povinnosti žalované platit žalobkyni příspěvek na domácnost. 5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Ze Smlouvy o nájmu pokoje uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou (tehdy ještě pod dívčím příjmením [příjmení]) jako nájemcem dne [datum] soud zjistil, že do článku II. zakotvily smluvní strany předmět smlouvy tak, že pronajímatel (žalobkyně) je dle svého prohlášení výhradním vlastníkem bytu v domě [adresa] v [část obce], [PSČ] [obec] a přenechává nájemci (žalované) do užívání„ část bytu (1 pokoj) o výměře cca 12 m/2“ s tím, že pokoj je částečně vybavený nábytkem a zařízením, jehož soupis je„ přílohou“ této smlouvy. Současně se pronajímatel s nájemcem dohodli na společném užívání kuchyně a sociálního zařízení a to po celou dobu trvání nájemní smlouvy. Dle článku III. citované smlouvy se nájem uzavírá na dobu neurčitou a to ode dne [datum], když výpovědní lhůta je dle dohody obou smluvních stran měsíční a začíná plynout od 1. dne následujícího měsíce. V článku IV. si pak smluvní strany dle textu smlouvy sjednaly cenu nájmu a způsob placení tak, že nájemce (žalovaná) se zavazuje platit pronajímateli (žalobkyni) částku 1 000 Kč měsíčně za nájem. Pronajímatel (žalobkyně) se zavázal z této částky platit veškeré poplatky a zálohy na služby spojené s užíváním pokoje a společné užívání prostor (topení, elektřina, plyn, vodné a stočné atd.). První splátka nájmu ve výši 1 000 Kč je dle článku IV. citované smlouvy uhrazena v hotovosti k rukám pronajímatele (žalobkyně) při podpisu nájemní smlouvy. Další splátky ve výši měsíčních nájmů měly být hrazeny vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, na který se nájem platí. Současně se dle obsahu článku IV. citované smlouvy pronajímatel (žalobkyně) dohodl s nájemcem (žalovanou) na úhradě za použití telefonní linky/internetu ve výši 100 Kč měsíčně, kterou bude nájemce platit pronajímateli společně s nájmem. Dle článku V. této smlouvy se nájemce seznámil se stavem pronajímaného pokoje a společně užívaných prostor, pokoj přebírá bez závad, způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení. Citovaná smlouva pak v závěru článku V. obsahuje též prohlášení obou smluvních stran, že nájemci (žalované) vzniká podpisem této smlouvy právo na přihlášení trvalého bydliště v místě předmětného bytu. V článku VI. citovaná smlouva upravuje též otázky zániku nájemního vztahu tak, že nájemní vztah založený touto smlouvou zaniká odstoupením od smlouvy ze strany pronajímatele za podmínek uvedených níže a v dalších zákonem uvedených případech, písemnou dohodou stran a výpovědí pronajímatele v zákonem uvedených případech. V článku VII. pak smluvní strany prohlásily, že tato smlouva je uzavřena níže uvedeného dne, měsíce a roku a pronajímatel (v rozporu s úvodním označením smluvních stran uvedeno„ pronajímatelé“) a nájemce svými podpisy stvrzují, že nebyla uzavřena v tísni a za nápadně nevyhovujících podmínek a je projevem jejich svobodné vůle. Citovaná smlouva je opatřena podpisem žalobkyně i žalované a doplněná ručně psaným dodatkem v tom smyslu, že měsíční splátka činí po úpravě 5