9 C 350/2021-42 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 265,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 088,23 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 20. 10. 2019 do 18. 12. 2020 v částce 1 067,87 Kč a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 088,23 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 24. 10. 2020 do 18. 12. 2020 v částce 409,98 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 451 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a za odměnu za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 10. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze část (v žalobě uvedeno 2 500 Kč, když ale z výpočtu dle vyčíslení právního předchůdce žalobce ke dni 15. 1. 2020 vyplývá úhrada částky 3 114,48 Kč). Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] podle níž žalované poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 18 měsíčních splátek po 1 022 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 451 Kč, za dobu trvání smlouvy 18 měsíců odpovídající výši úroku 29 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a s tzv. poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 3 114,48 Kč (911,77 Kč + 2 202,71 Kč), když k této částce dospěl soud přepočtem dle tvrzení žalobkyně v žalobě, kde je uvedeno, že ke dni 15. 1. 2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 9 088,23 Kč (z 10 000 Kč, tj. uhrazeno 911,77 Kč) a dlužný poplatek činil 6 177,29 Kč (z 8 380 Kč, tj. uhrazeno 2 202,71 Kč). K doplnění tvrzení ohledně skutečně zaplacené částky byl soud připraven žalobkyni při jednání řádně poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., o tuto možnost se však žalobkyně svou nepřítomností připravila, soud tak vycházel z jejích tvrzení posuzovaných ve prospěch žalované jako spotřebitele. Svoji pohledávku za žalovanou věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalované oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dle žalobkyní doloženého podacího lístku dne 25. 1. 2021, v němž současně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětné smlouvě o úvěru (úrok, administrativní poplatek, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) zcela transparentní a přestože je v předmětné smlouvě uveden úrok odpovídající výši 29 % ročně z poskytnuté částky, což by samostatně byl akceptovatelný úrok, nejedná se o platně uzavřenou smlouvu o úvěru z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětné smlouvy poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. V předmětné smlouvě je stanoven tzv. poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 3 726 Kč a vedle toho též částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč. Soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké služby by měly být žalované za uvedené poplatky poskytnuty a má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z názvu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají, neboť dle názoru soudu zpracování a doručení (tj. administrativní činnost) odpovídá činnosti vedení zákaznického účtu (tj. administrativní činnost) a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy. Dále se oba poplatky vztahují na formu splácení, ohledně předmětných poplatků, zejména ve vztahu k tzv. flexibilnímu či komfortnímu splácení, soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ani tvrdila, ani nikterak nedokazovala, že byla žalované nějaká služba vztahující se k formě splácení poskytnuta. Nadto přímo z formy ujed