9 C 87/2023-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 28 642 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 377,38 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 1. 10. 2020 do 28. 1. 2022 v částce 1 820,28 Kč a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 377,38 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 24. 9. 2020 do 28. 1. 2020 v částce 6 490,90 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 21 542 Kč, jež představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a za odměnu za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 17 900 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo] podle níž žalované poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 776 Kč, a to spolu s úrokem v částce 4 472 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 29 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 17 900Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, včetně přepočtu soudu dle žalobkyní provedených zápočtů. Svoji pohledávku za žalovanou věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalované oznámil dopisem ze dne 30. 1. 2022, odeslaným dle žalobkyní doloženého podacího lístku dne 24. 2. 2022, v němž současně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 10. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětné smlouvě o úvěru (úrok, administrativní poplatek, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) zcela transparentní a přestože je v předmětné smlouvě uveden úrok odpovídající výši 29 % ročně z poskytnuté částky, což by samostatně byl akceptovatelný úrok, nejedná se o platně uzavřenou smlouvu o úvěru z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětné smlouvy poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. V předmětné smlouvě je stanoven tzv. poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 9 700 Kč a vedle toho též částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké služby by měly být žalované za uvedené poplatky poskytnuty a má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z názvu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají, neboť dle názoru soudu zpracování a doručení (tj. administrativní činnost) odpovídá činnosti vedení zákaznického účtu (tj. administrativní činnost) a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy. Dále se oba poplatky vztahují na formu splácení, ohledně předmětných poplatků, zejména ve vztahu k tzv. flexibilnímu či komfortnímu splácení, soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ani tvrdila, ani nikterak nedokazovala, že byla žalované nějaká služba vztahující se k formě splácení poskytnuta. Nadto přímo z formy ujednání ve smlouvě vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně chápal ujednání o úroku, o poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jako ujednání o„ poplatku za zápůjčku“, tedy za úplatu za poskytnutí finančních prostředků a tudíž za úrok. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek ve smlouvě se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to na úroky