Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaná úvěr čerpala, neplnila však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, ., která jí dne , datum, postoupila na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalované ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř. soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 o.s.ř.4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, vyplývá, že tuto uzavřely dne , datum, společnost , právnická osoba, . a žalovaná na dobu neurčitou. Z obsahu smlouvy vyplývá závazek uvedené společnosti poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tento vrátit v pravidelných měsíčních splátkách s možností opakovaného čerpání se smluvním úrokem 40 % z jistiny za jeden kalendářní měsíc od posledního čerpání úvěru, tedy poplatkem 8 000 Kč. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostně na účet č. , číslo účtu, . Z listin označených jako Potvrzení o provedené platbě vyplynulo, že byla z účtu společnosti , právnická osoba, . poukázána částka 20 000 Kč na účet uvedený v úvěrové smlouvě. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplynulo, že majitelem shora uvedeného účtu je žalovaná a dne 18. 3. 2024 byla na tento účet připsána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částka 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na , postoupení, předžalobní výzvou, kdy tyto písemnosti byly žalované zaslány dne 10. 2. 2026, jak vyplynulo z potvrzení o podání doporučené zásilky.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, Anonymizováno8. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., nicméně soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 40 % měsíčně a RPSN 5 496 %. Je tak evidentní, že sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký. Neplatnost smlouvy jako celku nepůsobí však sám o sobě, nýbrž ve spojení s dalšími smluvními ujednáními sankční povahy. Předně je třeba zmínit, že žalovaná je pro případ prodlení stižena smluvní pokutou, která je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nelze opomenout ani právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s upomínám a rovněž je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, kdy žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud tedy s ohledem na tyto okolnosti uzavřel, že se předmětná smlouva o úvěru zjevně příčí dobrým mravům, a proto je dle § 588 o.z. absolutně neplatná, kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.10. Protože soud shledal absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, posoudil soud nárok žalobkyně, která v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, když jí byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě postupní smlouvy ze dne , datum, , podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná obdržela peněžní prostředky na podkladě neplatné smlouvy, získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., čímž se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu citovaného ustanovení obohatila, a je podle § 2991 odst. 1 o.z. povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Žalovaná na svém dluhu neuhradila, dle tvrzení žalobkyně, ničeho. Žalovanou nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by na svůj dluh byť částečně plnila, soud proto zavázal žalovanou k zaplacení částky 20 000 Kč, která odpovídá získanému majetkovému prospěchu na straně žalované. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 14. 2. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 6. 2. 2026 zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla výzva k plnění, přičemž tyto písemnosti byly žalované doručeny v souladu s § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání, tedy 10. 2. 2026. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalované poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od 14. 2. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.11. Výrokem pod bodem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání, jako nedůvodnou zamítl.12. Výrokem pod bodem III. soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 61 %, neúspěch v rozsahu 39 %, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 22 %.13. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek, odměnu svého zástupkyně, náhradu provozních výdajů zástupkyně žalobkyně a náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a nahrazovaných výdajů své zástupkyně.14. Žalobkyně tedy vynaložila k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. nákladů řízení v celkové výši 2 851 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 351 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátkou. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 400 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč. Celkem jde o náhradu 2 851 Kč, resp. 627 Kč (22 %). O splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř.