2 C 137/2021-56 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně, která zaplatí žalované na vypořádacím podílu [částka]. V této výši byl podíl žalované oceněn znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitých věcí, ze dne [datum] [číslo] vypracovaným Znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále jen„ znalecký posudek“). Účastnice jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí. Podíl žalobkyně činí ideálních 5/6 a podíl žalované ideální 1/6. K dohodě o vypořádání mezi nimi nedošlo. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že v opačném případě bude věc řešit soudní cestou. Žalovaná na výzvu, kterou obdržela [datum], nereagovala. Žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, o němž se vede řízení před Okresním soudem v Českém Krumlově. Proti žalované je též vedeno několik exekučních řízení, v rámci nichž je nařízena exekuce prodejem podílu žalované na nemovitých věcech. Žalobkyně navrhuje přikázání věcí do jejího výlučného vlastnictví, neboť je majoritním spoluvlastníkem, přičemž reálné dělení nemovitých věcí, zejména pozemku zastavěného domem, není dobře možné. Zastavěný pozemek s domem a přilehlý pozemek tvoří jeden funkční celek. Výměra pozemků a velikost domu fakticky vylučují jejich rozdělení, které by znamenalo podstatné snížení hodnoty věcí. Žalovaná je nekontaktní, je proti ní vedeno několik exekucí, takže by zřejmě neměla dostatek finančních prostředků k zaplacení vypořádacího podílu žalobkyni, která naopak dostatečným prostředky k úhradě vypořádacího podílu žalované disponuje. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z výpisu katastru nemovitostí z [datum], list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], bylo zjištěno, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví, že žalobkyně je majoritním spoluvlastníkem s podílem ve výši 5/6 a žalovaná minoritním spoluvlastníkem s podílem ve výši 1/6. Proti povinné jsou vedeny tři exekuce prodejem podílu žalované, kdy první exekuční příkaz z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] vydal soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Prachatice. Na podílech neváznou žádná věcná práva. 4. Ze sdělení tohoto soudního exekutora ze dne [datum] vyplývá, že cena podílu povinné na nemovitých věcech byla stanovena soudním znalcem [jméno] [příjmení] na základě znaleckého posudku z [datum] [číslo] ve výši [částka], následně byla cena podílu určena usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] v uvedené výši a na den [datum] byla nařízena dražba, která se však nekonala, neboť výše pohledávek oprávněného a přihlášených věřitelů nepřesahovala [částka] bez příslušenství (§ 336i odst. 2 o. s. ř.). K opětovné dražbě soudní exekutor zatím nepřistoupil. 5. Ze závěru znaleckého posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí zjištěná porovnávací metodou činí [částka], a proto obvyklá cena podílu povinné činí [částka]. Znalecký ústav odhadl na základě porovnání s cenami srovnatelných nemovitostí v dané lokalitě a na základě technického stavu nemovitých věcí, konstrukčních provedení a jednotek občanské vybavenosti, dopravní obslužnosti, že obvyklá cena srovnatelné nemovité věci za 1 m² užitné plochy činí [částka]. Znalec určil cenu na základě porovnávací metody, kterou shledal jako nejvhodnější. Porovnal nemovité věci se třemi srovnatelnými pozemky a třemi srovnatelnými rodinnými domy. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. o tom, že si je znalec vědom následků nepravdivého znaleckého posudku. 6. Na podkladě provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí sloužících k bydlení, kdy žalobkyni náleží podíl ve výši 5/6 a žalované ve výši 1/6, přičemž žalovaná nemovité věci výlučně užívá. Proti žalované jsou však vedeny tři exekuční řízení a na její podíl byly vydány tři exekuční příkazy k provedení exekuce jeho prodejem. Obvyklá cena podílu žalované činí [částka]. Nemovité věci nejsou dělitelné, aniž by došlo k významnému negativnímu ovlivnění jejich ceny. 7. Podle § 1140 o. z. (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky, nebo ve veřejné dražbě, rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 9. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. 10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 11. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 12. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže jí soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 13. Z uvedených ustanovení vyplývá, že kterýkoliv ze spoluvlastníků může žádat o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání, pokud tak nečiní v nevhodnou dobu, nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Nebylo přitom zjištěno, že by se jednalo o tento případ, neboť ani nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků nebrání zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (viz závěr rozsudku Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, takže soud nezjistil, že by vypořádání bylo k její újmě. Jelikož ke zrušení spoluvlastnictví dohodou nedošlo, musí o něm rozhodnout soud. Zrušení spoluvlastnictví nic nebrání. Soud však musí rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Přisvědčuje názoru žalobkyně, že rozdělení společné věci není dobře možné, neboť stavební pozemek je zastavěn stavbou nevelkého rodinného domu s bytem o velikosti 2 + 1 se standardním příslušenstvím a vybavením, což samo o sobě vylučuje možnost reálného rozdělení věci. Totéž platí pro pozemek parc. [číslo] který má výměru pouhých 124 m². Soud proto podle § 1147 o. z. přikázal věc za přiměřenou náhradu majoritnímu spoluvlastníkovi, který má nabytí věci zájem a má i peněžní prostředky pro zaplacení vypořádacího podílu. Naproti tomu žalovaná o přikázání věci do jejího vlastnictví zájem neprojevila, přičemž se nejeví pravděpodobné, že by měla k dispozici peněžní prostředky k zaplacení podílu žalobkyni (1 mil. Kč). Výši vypořádacího podílu soud stanovil na základě znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitých věcí, o jeho správnosti nepanovaly pochybnosti. Soud tak žalobě vyhověl. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně jakožto úspěšný účastník právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání soudu) po [částka] (§ 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tarifní hodnota činí [částka] podle výše ceny podílu žalované), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby po [částka] (§ 13 advokátního tarifu), z náhrady za promeškaný čas za cestu k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět za dvě započaté půlhodiny po 100 (§ 14 advokátního tarifu), z náhrady cestovného ve výši [částka] za cestu k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět o délce 52 km, osobním vozidlem tov. zn. Volkswagen Up, [registrační značka], o průměrné spotřebě pohonných hmot 4,8 l [číslo] km (průměrná spotřeba podle právního předpisu EU je v technickém průkazu uvedena jako tzv. třetí údaj, nemůže se jednat o průměr všech tří čísel), základní sazbě náhrady 4,40 [spisová značka] a průměrné ceně benzinu 95 ve výši [částka] (zákoník práce a nařízení vlády č. 589/2020 Sb. v aktuálním znění), jakož i z náhrady za 21% DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést ve výši [částka]. 15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení účastníka zastoupeného advokátem soud postupuje podle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Při absenci zvláštního právního předpisu určujícího sazby odměny stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni zpravidla nezbývá, než postupovat podle ustanovení o mimosmluvní odměně po