10 C 49/2022-36 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně podala dvě žaloby, jimiž se domáhá zaplacení částky 50 500 Kč s příslušenstvím. 2. První žaloba směřuje proti žalovanému. Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí bytu [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parcelního čísla st. 427 v katastrálním území Větřní. S žalovaným uzavřela dne 15. 4. 2016 nájemní smlouvu, kterou mu pronajala uvedený byt. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 5 000 Kč měsíčně a vedle něj byly sjednány platby záloh ve výši 2 500 Kč měsíčně na úhradu plnění spojených s nájmem bytu. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný nezaplatil nájem za 1) červen 2016, 2) červenec 2016, 3) září 2016, 4) říjen 2016, 5) prosinec 2016, 6) březen 2017 a 7) duben 2017 v celkové výši 32 500 Kč. Dále tvrdí, že nezaplatil zálohy na služby spojené s nájmem bytu za 1) červen 2016, 2) červenec 2016, 3) září 2016, 4) říjen 2016, 5) prosinec 2016, 6) leden 2017, 7) březen 2017 a 8) duben 2017 v celkové výši 18 000 Kč. Žalovaný dne 13. 4. 2017 svůj dluh ve výši 50 500 Kč z výše uvedeného důvodu písemně uznal. Dlužnou částku však nezaplatil. 3. Druhá žaloba směřuje proti žalované, která dne 13. 4. 2017 přistoupila k dluhu žalovaného ve výši 50 500 Kč Ani žalovaná však tento dluh neuhradila. 4. Řízení o obou žalobách Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) spojil ke společnému řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. 5. Žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili k žalobám, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byli poučeni, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. 6. V podáním ze dne 23. 2. 2023 žalobkyně uvedla, že v předmětné věci po žalovaných nepožaduje úroky z prodlení. Toto podání soud vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby. <b>I. Skutkový základ</b> 7. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění. 8. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 4. 2016 vyplývá, že žalobkyně pronajala žalovanému byt [číslo] na adrese [obec a číslo] o velikosti 2+1 s podlahovou plochou 61 m2. Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 000 Kč měsíčně a vedle toho se hradí zálohy na služby a energie ve výši 2 500 Kč měsíčně. 9. Žalovaný nezaplatil nájem za 1) červen 2016, 2) červenec 2016, 3) září 2016, 4) říjen 2016, 5) prosinec 2016, 6) březen 2017 a 7) duben 2017 v celkové výši 32 500 Kč. Dále nezaplatil zálohy na služby spojené s nájmem bytu za 1) červen 2016, 2) červenec 2016, 3) září 2016, 4) říjen 2016, 5) prosinec 2016, 6) leden 2017, 7) březen 2017 a 8) duben 2017 v celkové výši 18 000 Kč. 10. Z uznání a přistoupení k dluhu soud zjistil, že dne 13. 4. 2017 žalovaný písemně uznal, že dluží žalobkyni 50 500 Kč z důvodu neuhrazeného nájemného a záloh za služby tak, jak je popsáno v bodě 9. výše. Žalovaná současně písemně prohlásila, že se seznámila s příslušnou nájemní smlouvou, jakož i zmíněnou pohledávkou žalobkyně za žalovaným včetně její výše a důvodu vzniku. Žalovaná přistoupila k dluhu, který má žalovaný vůči žalobkyni tak, že jsou oba žalovaní povinni společně a nerozdílně dluh žalobkyni zaplatit. Žalobkyně a žalovaní sjednali úhradu dluhu ve splátkách po 5 050 Kč splatných do poledního dne v kalendářním měsíci počínaje květnem 2017. 11. Žalobkyně doložila, že žalované a žalovanému zaslala předžalobní výzvy ze dne 7. 6. 2022. Podle doručenek si žalobkyně výzvu osobně převzala dne 16. 6. 2022, zásilka s výzvou pro žalovaného se žalobkyni od pošty vrátila zpět, žalovaný si ji totiž na adrese [obec a číslo] nepřevzal. Pošta na doručence uvedla, že je na této adrese žalovaný neznámý. <b>II. Hodnocení soudu</b> 12. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 50 500 Kč z titulu nájemného a plateb za plnění spojená s užíváním bytu je dán na základě § 2 246 a § 2 247 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Žalobkyně má nárok na zaplacení dlužného nájemného ve výši 32 500 Kč a dlužných záloh na platby spojené s užíváním bytu ve výši 18 000 Kč, dohromady tedy 50 500 Kč. 13. Žalovaný svůj dluh co do výše i důvodu vzniku uznal písemně dne 13. 4. 2017. Na takové uznání dluhu dopadá § 2 053 občanského zákoníku. 14. Podle § 1892 odst. 1 občanského zákoníku platí: Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. 15. Podle citovanéhi ustanovení lze k dluhu přistoupit i bez dlužníkova souhlasu. V posuzované věci žalovaná přistoupila k dluhu žalovaného se souhlasem žalovaného, čemuž ovšem § 1892 odst. 1 občanského zákoníku nepřekáží, neboť jde o úpravu dispozitivní (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku), která tak umožňuje, aby si strany dohodly přistoupení k dluhu i se souhlasem dlužníka. Umožňuje-li zákon přistoupit k dluhu bez dlužníkova souhlasu, pak lze i na základě argumentu od většího k menšímu (ad mairoi ad minus) k dluhu přistoupit i se souhlasem dlužníka. 16. V důsledku přistoupení k dluhu jsou žalovaný a žalovaná povinni společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit částku 50 500 Kč z titulu dlužného nájemného a dlužných plateb za plnění spojená s užíváním bytu. 17. Původně žalobkyně požadovala i úroky z prodlení. Soud ji usnesením ze dne 15. 2. 2023 čj. [číslo jednací] vyzval k odstranění nesrozumitelnosti a neurčitosti žalobního požadavku na úhradu kapitalizovaných úroků z prodlení. V reakci na tuto výzvu žalobkyně uvedla, že v předmětné věci nepožaduje úroky z prodlení, což soud podle obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, co se týče úroků z prodlení. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí žaloby. Protože byla žaloba částečně vzata zpět ještě před prvním jednání, nebylo podle § 96 odst. 4 o. s. ř. třeba zjišťovat, zda žalovaní s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí. <b>III. Náklady řízení</b> 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná jen zčásti. Částečným zpětvzetím zavinila, že řízení muselo být v části žalobního požadavku zastaveno (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř). O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl na základě poměru úspěchu ve věci. 19. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). 20. Celková výše žalobního požadavku (bez zohlednění částečného zpětvzetí žaloby) by ke dni rozhodnutí soudu (28. 3. 2023) činila vůči každému z žalovaných 77 461,56 Kč (50 500 Kč na jistině + 2 770,54 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení + 24 191,02 Kč jakožto úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 4. 2017 do 28. 3. 2023). Žalobkyně byla úspěšná v 50 500 Kč. Míra jejího úspěchu ve věci je tedy 65,19 %, ve zbylých 34,81 % úspěch neměla. Má tedy nárok na náhradu nákladů ve výši 30,38 % (65,19 % – 34,81 %). 21. Solidární dlužníci (dlužníci zavázáni společně a nerozdílně) mají postavení samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 1552/2005; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://nsoud.cz) a o jejich povinnosti hradit náklady řízení je třeba rozhodnout u každého z nich samostatně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017 sp. zn. 32 Cdo 669/2017). 22. Žalobkyně podala proti každému z žalovaných samostatnou žalobu (celkem tedy podala 2 žaloby), za každou ze žalob zaplatila soudní poplatek ve výši 2 525 Kč, každému z žalovaných zaslala předžalobní výzvu, soudu zaslala jedno společně částečné zpětvzetí žaloby. Náklady řízení, které žalobkyně měla vůči každému z žalovaných tedy dosahují výše 3 275 Kč (2 525 Kč na soudním poplatku, 300 Kč na paušální náhradě nákladů za předžalobní výzvu, 300 Kč na paušální náhradě nákladů za žalobu, 150 Kč na paušální náhradě nákladů částečného zpětvzetí žaloby, které je též písemné podání ve věci samé; částečně zpětvzetí bylo společné pro oba žalované, proto soud u každého z žalovaných počítá ½ z 300 Kč; k výši paušální náhrady 300 Kč za úkon srov. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). 23. Žalobkyně má vůči každému ze žalovaných zvlášť nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 995 Kč po zaokrouhlení na celé koruny (≐ 0, [číslo] × 3 257 Kč).