Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 17. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 15 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 496 Kč od 12. 10. 2025 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČO 2431617 zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 3. 8. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 3 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 10. 2025. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se dostala prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 3 496 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 15 496 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a ze smluvního úroku 3 496 Kč nejpozději splatných dne 11. 10. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno v úvodních ustanoveních Smlouvy na str. 1. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaná byla povinna se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaná shora uvedenými kroky uzavřela s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 3. 8. 2025 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 24. 2. 2026.2. Žalobkyně byla vyzvána soudem k tomu, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy doplnila svá tvrzení o tom, jak bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, tedy z jakých údajů a dat bylo vycházeno, zejména, jak byly zkoumány příjmy a výdaje žalované. Na tuto výzvu žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu neodpověděla i přes poučení o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, vystavuje se žalobkyně možnosti zamítnutí žaloby v části přesahující poskytnutou jistinu.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) bez nařízení jednání.4. Smlouva o úvěru č. , hodnota, prokazuje, že byla uzavřena mezi účastníky dne 3. 8. 2025. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnutá částka 12 000 Kč dne 3. 8. 2025 jak prokazuje výpis z účtu žalované uvedený ve smlouvě k tomuto dni. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupitelem je prokázáno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 3. 8. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 3 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 10. 2025. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila.6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje, aby poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž zkoumáním se míní zjišťování příjmů žadatele o úvěr. Žalobkyně ani přes výzvu neprokázala, že její právní předchůdkyně postupovala podle shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru náleží pouze nesplacená jistina ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, jaké jsou jeho poměry pro vrácení dluhu. Soud proto stanovil lhůtu s ohledem na výši žalované částky a dobu prodlení s jejím zaplacením. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku.10. V případě nákladů řízení soud aplikoval § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu bezpochyby naplňuje pojem "formulářová žaloba", vymezený např. v rozhodnutí Ústavního soudu ČR (nález ze dne 29. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Pokud by byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, náleželo by jí právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Celkem by činily náklady řízení 2 300 Kč. Žalobkyně však je úspěšná pouze v částce 12 000 Kč, tedy v 77 % a její neúspěch činí 23 %. Žalobkyni tak náleží pouze rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 54 % vzniklých nákladů řízení, tedy částka 1 242 Kč.11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.