12 C 88/2022-183 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně žádala o přiznání shora uvedené částky, která představuje náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ke které došlo v důsledku jejího úrazu při práci u žalovaného. Na odůvodnění své žaloby uvedla, že u žalovaného je zaměstnána od 1.6.2018, od června 2019 do vánoc 2019 pracovala na stroji – kruhové nůžky (vstupní školení absolvovala 17.6.2019). Poté pracovala na jiné pozici a kolem 9.9.2020 byla zařazena bez nového proškolení opět na pracoviště kruhové nůžky. 15.9.2020 kolem 19:20 hod., při práci na kruhových nůžkách utrpěla úraz II. prstu pravé ruky. Při úrazu došlo k rozsáhlé tržné ráně se zlomeninou hrotu nehtového článku a k poškození šlachy. Žalobkyně uplatnila u žalovaného své nároky z titulu tohoto pracovního úrazu. Její nároky však byly kráceny o 50 % z důvodu spoluzavinění žalobkyně. S tvrzením žalovaného o jejím spoluzavinění však žalobkyně nesouhlasí. K úrazu došlo, když při vkládání archů do kruhových nůžek přestalo fungovat čidlo počítadla archů. Žalobkyně se snažila zjistit, zda čidlo není zaneseno hrubou nečistotou, nechtěla čidlo čistit. Přitom se jí ukazovák pravé ruky dostal do kontaktu s pohyblivou částí stroje; tento prostor nebyl ničím chráněn. Fungování čidla slouží k posouzení, zda zaměstnanec řádně splnil zadanou zakázku. V této souvislosti žalobkyně uvedla, že v 18:30 hod., dne 15.9.2020 dostala zadání mimořádné zakázky s pokynem mistra o tom, že je třeba ji splnit do konce této odpolední směny. Při odpoledních směnách nebyla v provozu u žalovaného přítomna údržba. Žalobkyně poukázala také na to, že až po předmětném úrazu žalovaný umístil na kruhové nůžky bezpečnostní lištu, která má zabránit kontaktu ruky obsluhy s podávacími válci stroje. Dle názoru žalobkyně stroj – kruhové nůžky nesplňoval (už s ohledem na své stáří) podmínky bezpečnosti práce. Pokud žalovaný umožnil výkon práce na zařízení, které nesplňuje bezpečnostní předpisy, nemůže uplatnit spoluzavinění zaměstnance. Žalobkyně žádala přiznání náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 16.9.2020 do 1.3.2021 ve výši 29 815 Kč v tzv. hrubém výdělku. Žalovaný jí za uvedené období zaplatil 21 484 Kč (50% ztráty na výdělku), když vycházel z hrubého výdělku 112 535 Kč. Dle názoru žalobkyně však její ztráta na výdělku od 16.9.2020 do 1.3.2021 činila 51 299 Kč. Domáhá se tedy rozdílu mezi touto částkou a částkou 21 484 Kč, která jí byla uhrazena. 2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby, po provedeném dokazování ponechal rozhodnutí o míře spoluzavinění žalobkyně na úvaze soudu. Uvedl, že 15.9.2020 kolem 19:20 hod., žalobkyně při práci na kruhových nůžkách utrpěla úraz, při kterém došlo k poškození ukazováčku její pravé ruky. Potvrdil, že z titulu tohoto pracovního úrazu vyplatil žalobkyni prostřednictvím pojišťovny náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 21 484 Kč, která odpovídá krácení náhrady o 50 % z titulu spoluzavinění žalobkyně. Spoluzavinění žalobkyně dle názoru žalovaného spočívá v tom, že žalobkyně zasahovala rukou do části běžícího stroje a to bylo zakázáno. Žalobkyně si tedy počínala lehkovážně a hazardovala se svým zdravím, když měla stroj vypnout a údajnou závadu nahlásit mistrovi. K úrazu došlo v důsledku porušení předpisů vztahujících se k práci na kruhových nůžkách, dle kterých je zakázáno za běhu stroje do něj jakkoliv zasahovat. Žalobkyně nepostupovala v souladu s vnitřními předpisy žalovaného a absolvovaným školením. Šetření předmětného pracovního úrazu vedlo k závěru, že stroj kruhové nůžky, resp. počitadlo archů nevykazuje žádnou vadu a že příčinou úrazu bylo„ hrubé porušení pravidel BOZP, pracovních povinností, interních předpisů a nařízení vedoucího výroby“. I přes to žalovaný stanovil míru spoluzavinění žalobkyně pouze na 50 %. Právní subjektivita žalovaného je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného KS v Ústí nad Labem. 3. Podle § 269 odst.1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 270 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst.2 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle § 270 odst.3 zákoníku práce zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. 4. V posuzovaném případě soud zjistil z pracovní smlouvy, že byla uzavřena účastníky 30.5.2018. Žalobkyně dle této smlouvy nastoupila k žalovanému do práce 1.6.2018, druh práce byl sjednán: strojník, dělník v kartonáži – směnný provoz. Z dodatku k pracovní smlouvě z 18.12.2018 je zřejmé, že pracovní poměr sjednaný do 31.12.2018 byl od 1.1.2019 sjednán na dobu neurčitou. 5. Ze záznamů o provedení úvodní instruktáže o BOZP a zácviku na pracovišti soud zjistil, že 17.6.2019 žalobkyně absolvovala vstupní školení na kruhových nůžkách a dne 17.6.2020 vstupní školení pro pracoviště sítotisk. Ze záznamu o proškolení z 12.12.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se účastnila školení v oblasti metodiky práce na výsekových lisech, metodiky správného použití rylovacích matric v oblasti tisk, výsek, lepení, šití, mezioperační a výstupní kontrola, bezpečnost práce + systém Lockout. Soudu byla předložena listina, ze které je zřejmé, že žalobkyně 12.12.2019 složila bez závad kontrolní test procesu práce na výsekových strojích. 6. Z návodu k použití a údržbě kruhových nůžek PZ – 4 KR/1 s rokem výroby 1971 vyplývá mimo jiné, že obsluha stroje nesmí odstraňovat ochranné kryty stroje, každou závadu musí ohlásit svému nadřízenému a také, že je obsluze stroje zakázáno provádět jakékoliv manipulace za běhu stroje, tj. čištění, mazání, seřizování apod. Z pracovní instrukce žalovaného [příjmení] [číslo], platné od 13.7.2020, s označením„ LOTOTO INSTRUKCE“ vyplývá, že jejím základním účelem je zamezit neočekávanému přívodu energie, který by mohl vést ke zranění, usmrcení nebo škodě na majetku, nebo na životním prostředí. Z pracovní instrukce žalovaného [příjmení] [číslo], platné od 12.8.2020, s označením„ Základní předpis v oblasti BOZP a BTZ“ bylo zjištěno, že stanovuje základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení. V bodě 3.14 instrukce je stanoveno, že v areálu žalovaného je povoleno používat jen takové stroje, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Provoz, údržba, opravy a čištění musí být prováděny v souladu s dokumentací strojů a s technickými normami, za dodržení dalších podmínek stanovených platnými právními předpisy, organizačními a řídícími normami a provozně – technickými předpisy. V bodě 3.18 instrukce je dále stanoveno, že při obsluze elektrického zařízení musí zaměstnanci dbát příslušných návodů a instrukcí a místních provozních předpisů k jeho používání s tím, že poučeni zaměstnanci jsou povinni při zjištění závady na zařízení (např. poškození izolace, zápach po spálenině, kouř, neobvykle hlučný, nárazový chod elektrického zařízení, silné bručení nebo jiskření) elektrické zařízení ihned vypnout a závadu ohlásit nadřízenému zaměstnanci. Tito zaměstnanci smějí vykonávat udržovací práce (čištění, mazání, běžné prohlídky) bez rozebírání pomocí nástrojů, a to jen v případě, je-li elektrické zařízení ve vypnutém stavu. 7. Ze záznamu o úrazu evidenční číslo 2/ 2020 soud zjistil, že byl sepsá