Okresní soud v České Lípě 51 C 18/2026-19 – Obchodní závod

o zaplacení 1 770 130,48 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 770 130,48 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě této Smlouvy měl poskytnout právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 2 024 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 2,39 % p. a. s fixací na 5 let, po uplynutí fixace byl úrok ve výši 6,45 % p. a. Na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. , Anonymizováno, si strany sjednaly zajištění výše uvedené pohledávky, a to formou zřízení zástavního práva k nemovitostem parcelní číslo: , hodnota, , , Anonymizováno, , to vše na LV:, Anonymizováno, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 914 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný však svému závazku ze smlouvy nedostál. Žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a prohlásil dne 31. 10. 2024 celý úvěr za okamžitě splatný.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již při podání žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši ve výši 2 024 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku 360 pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána s kladným závěrem, když žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, má čistý příjem ve výši 34 583 Kč měsíčně, pevné výdaje byly stanoveny na částku 3 449 Kč představující stávající splátky úvěrů.Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal celkem částku 2 024 000 Kč, kterou řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 252 629,56 Kč.Z dopisu věřitele adresovaného žalovanému ze dne 2. 11. 2024 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 1 817 849 Kč.Ze smlouvy o koupi závodu ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím uzavřel s žalobkyní Smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu společnosti , právnická osoba, .Podle ustanoven í § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.K odstoupení od smlouvy byl původní věřitel oprávněn na základě smluvních ujednání dle § 2001 o. z.Podle ustanovení § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 2 024 000 Kč, z nějž žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 2175 o. z.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 128 414,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 70 806 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 770 130,48 Kč sestávající z částky 15 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 610 Kč ve výši 9 998,10 Kč.