Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) soudem doručenou dne 8. 10. 2025 domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplacení částky 302 068,30 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru s označením „, Anonymizováno, půjčka,“ na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 300 000 Kč na jeho účet , Anonymizováno, úročený fixní úrokovou sazbou 9,29 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, po opakovaných upomínkách právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou úvěr zesplatnila a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě k 23. 10. 2024. Žalobkyně tak požaduje dosud neuhrazenou jistinu ve výši 285 329,42 Kč a smluvní úrok v částce 16 738,88 Kč z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku.K ústnímu jednání se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z Žádosti o poskytnutí , Anonymizováno, půjčky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 300 000 Kč. V Potvrzení o výši pracovního příjmu potvrdil zaměstnavatel žalovaného společnost , právnická osoba, výši průměrného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 26 470 Kč čistého v období předchozích 3 měsíců s tím, že z příjmu nejsou prováděny žádné srážky. V Doplněné žádosti o poskytnutí úvěru byly doplněny další údaje o žadateli ohledně zaměstnání (na dobu neurčitou), měsíčních výdajů domácnosti (9 223 Kč), rodinného stavu (svobodný) a počtu osob v domácnosti (bydlí s rodiči). Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a Akceptace návrhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Návrh na uzavření úvěrové smlouvy , Anonymizováno, půjčka č. , Anonymizováno, byl přijat. Na základě toho se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému (žadatel/klient) poskytnout spotřebitelský úvěr, a to v částce ve výši 300 000 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 500 Kč), kterou se zavázal žalovaný splatit v 84 měsíčních splátkách po 4 896 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 9,29 % a fixní úroková sazba činila 9,86 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 412 515,27 Kč. Z informací o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o výši úvěru, celkové splatné částce, RPSN i úroku z úvěru. Z Výpisu z úvěrového účtu k uvedené Smlouvě bylo zjištěno, že dne 29. 9. 2023 došlo k čerpání sjednaného úvěru a k 31. 10. 2024 činil dluh na jistině 285 329,42 Kč, z toho po splatnosti 18 042,96 Kč. Z Oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 14. 11. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně evidovala k uvedenému datu pohledávku za žalovaným ve výši 305 874,44 Kč, z toho po splatnosti 36 932,59 Kč, banka se proto rozhodla v souladu s obchodními podmínkami prohlásit úvěr za splatný k 14. 11. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě ve stanovené lhůtě. Z oznámení ze dne 21. 12. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 300 000 Kč, kterou žalovanému poskytla na jeho účet. Žalovaný měl spolu s jistinou uhradit v 84 měsíčních splátkách částku 412 515,27 Kč, v této částce jsou zahrnuty úroky z úvěru, poplatky za jeho poskytnutí. Žalovaný k 14. 11. 2024 dlužil na jistině 305 874,44 Kč, z toho po splatnosti 36 932,59 Kč. Byl vyrozuměn o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho doplacení.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zjistila ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a judikatury úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně jako postupník je aktivně legitimována k podání žaloby, má splatnou pohledávku vůči žalovanému.S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, když žalovaný skutečnosti v žalobě uvedené nerozporoval. Netvrdil a tím spíše neprokazoval, že by závazek z úvěrové smlouvy splnil nebo že by zanikl jiným způsobem. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 053 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 083 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 302 068,30 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.