12 C 124/2022-38 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne 7.4.2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 13 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 16.10.2022 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, částku 611 Kč a 2 000 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 6.8.2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 6.8.2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15.10.2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh uhradil 4 389 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Podle žalobkyně je tento PIN tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 zákona, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 22.10.2020, 29.10.2020, 5.11.2020, 14.11.2020, 29.11.2020). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb. za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalovanému odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se žalovaným se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Částka žalovaných 611 Kč představuje smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Žalobkyni podle smlouvy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky 16.10.2020 do dne vyhotovení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu 5.4.2022, po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 5 360 Kč. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. pouze částku 5 000 Kč (10 000 Kč x 0,5), která byla z důvodu částečné úhrady ponížena na 611 Kč. Žalovaný před předžalobní výzvu z 12.10.2021 neuhradil žalovanou částku. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu ohledně tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že prověřila příjmy a výdaje žalovaného na základě jeho prohlášení o výši příjmu, zaměstnavateli, druhu zaměstnání, druhu pracovní smlouvy na dobu do jednoho roku. Ověření příjmu bylo provedeno z výplatních pásek na 23 993 Kč za květen 2020 a 19 227 Kč za červen 2020. K výdajům žalovaný uvedl, že nemá nezletilé děti, má výdaje 6 500 Kč a bydlí ve vlastním. V centrální evidenci exekucí neměl žalovaný žádný záznam. Žalovaný odeslal dne 6.8.2020 přes webové stránky žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o úvěru, po řádném ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních dokladů žalovaného došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným a následně byly žalovanému odeslány finanční prostředky na jeho bankovní účet dne 6.8.2020. Při tomto procesu schvalování došlo i k podpisu všeobecných obchodních podmínek stejným způsobem jako smlouva o úvěru. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Žalovaný podepsal smlouvu v momentě, kdy mu byla vygenerována systémem společnosti žalobkyně, poté co si sám zvolil parametry úvěru. Žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru až po řádném ověření osoby žalovaného a jeho schopnosti splácet úvěr, o který žádal. Žalovaný byl informován o podpisu smlouvy žalobcem za pomoci sms zprávy a emailu, také mu byly okamžitě zaslány finanční prostředky a smlouva o úvěru podepsána oběma smluvními stranami. Žalovaný odeslal kopii svého občanského průkazu žalobkyni ve fázi kontraktačního procesu po podpisu smlouvy o úvěru stranou žalovaného, ale před podpisem smlouvy o úvěru stranou žalobkyně. Smlouvu o úvěru má žal