11 C 263/2023-70 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30.8.2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení:a) 35 033,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 1. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 383,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 959,20 Kč, úvěrového úroku ve výši 15 % ročně z částky 35 033,68 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a b) 5 810,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 30. 8. 2023 do zaplacení, to vše na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaný uzavřel s věřitelem (, Anonymizováno, , Anonymizováno, pod identitou , jméno FO, !), na základě níž věřitel poskytl žalovanému celkem 121.810,10 Kč z nichž žalovaný zaplatil 100.263,-- Kč Věřitel postoupil pohledávku žalobci, jemuž žalovaný přes výzvu již ničeho nezaplatil.2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť jej nepodařilo doručit žalovanému. Žalovaného soud obesílal na adresu zjištěnou z informačního systému soudu. Soud účastníkům tento postup podle § 101 odst. 4 o. s. ř., i na základě postoje žalobce, navrhl a současně sdělil právní názor, z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel.3. Žalobce uvedl číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 56) že věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného v dostupných databázích a neměl důvod pochybovat o údajích poskytnutých žalovaným (čisté měsíční příjmy 23.000,-- Kč, měsíční výdaje , právnická osoba, ,-- Kč - takto), kdy při splátce 2.500,-- Kč žalovanému zbývala dostatečná částka..Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti.4. Věřitel (, Anonymizováno, , Anonymizováno, pod identitou , jméno FO, !) poskytl žalovanému částku 121.810,10- Kč (č.l. 18), z níž žalovaný do31.3.2023 zaplatil celkem 100.263,-- Kč (č.l. 3) Věřitel a žalovaný uzavřeli dne 1.6.2023 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb (č.l.22) a téhož dne i smlouvu o revolvingového úvěru (č.l. 20) s rámcem 35.000,-- Kč, a to na mobilní telefon v ceně 5.524,-- Kč, při úrokové sazbě 19,33 Kč a RPSN 19,8% (č.l. 20 druhá strana, dále „p.v.“ a informace o spotřebitelském úvěru na č.l. 24). Z výpisu průběhu úvěrového vztahu plyne, že žalovaný čerpal a splácel prostředky věřitele od 3.6.2019 do 16.9.2022 a dne 17.10.2022 dostal první pokutu za zpoždění (č.l. 28-31). Věřitel od smlouvy dne 31.3.2023 odstoupil (č.l. 33). Pro ověřování úvěruschopnosti žalovaného (č.l. 20) věřitel uvažoval čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 23.000,-- Kč, a výdaje odhadnuté na , právnická osoba, ,-- Kč. Použitelný příjem, z nějž bylo třeba platit neuvedené splátky. Není zřejmé, čím byl příjem doložen a čím byl doložen údaje o výdajích. Žalobce sdělil, že původní věřitel podklady nemá („nebyly dohledány“) (č.l.56). Žalobce nedoložil, jak konkrétně byla úvěruschopnost vyhodnocena.5. Věřitel pohledávku postoupil žalobci, což žalovanému oznámil (č.l. 41) a marně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval.Právní posouzení6. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku). Věřitel postoupil pohledávku žalobci podle § 1879 občanského zákoníku.7. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru ve znění platném od 1.12.2016). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (§ 86 odst. 2 cit. zákona). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 cit. zákona).8. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku).9. Soud si je vědom, že šíře a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru, tedy závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. , adresa, na bilanci příjmů a výdajů naznačuje (viz bod [4]), že měsíční bilance žalovaného dlužníka byla napjatá, neboť výdaje žalovaného byly významně podceněny (údajně šlo o , částka, měsíčně, tj. , částka, na den) a její kladná hodnota byla ohrožována nenadálými výdaji, které život přináší (například přechodný výpadek příjmu, či vzrůst výdajů při nemoci nebo nenadálé potřebě atd.). Rezervy nebyly dostačující. Žalobce nepředložil žádnou z listin týkající se nákladů, o něž se bilance opírá, ačkoli lze rychle, snadno a levně pořídit elektronickou kopii jakékoli listiny, které pak jsou standardní součástí úvěrové dokumentace.10. Je pravděpodobné, že úvěrové zatížení bylo, pře tvrzenou opticky nízkou splátku, již od počátku neúměrné, neboť výdaje žalovaného byly podceněny. Žalobce těmto zjištěním oponoval jen tak, že uvedl, že úvěruschopnost byla posouzena řádně. Úvěrové zatížení, nepočítající mj. s potřebou tvorby rezerv na nečekané výdaje, je dlouhodobě neudržitelné beztoho, aniž by byl dán (a prověřen) předpoklad budoucího zvýšení bonity. Úvěr měl být přitom splácen delší dobu. S přihlédnutím k dalším výdajům, které se mohou vyskytnout nečekaně (např. zdravotní stav či nečekané škody), neodpovídala navržená splátka bonitě žalovaného.11. Relevance posouzení úvěruschopnosti na základě kritického přístupu k údajům sděleným dlužníkem plyne ze směrnice EP a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském (čl. 22 odst. 1 a čl. 23, jakož i čl. 8: „Member States shall ensure that, before the conclusion of the credit agreement, the creditor assesses the consumer's creditworthiness on the basis of sufficient information, where appropriate obtained from the consumer and, where necessary, on the basis of a consultation of the relevant database“; 6), kterou je třeba užít (čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR) při výkladu a aplikaci občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. Evidentním důvodem neplatnosti tak bylo neprokázání vynaložení odborné péče posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle citovaného zákona, kdy tato ustanovení je třeba vykládat mj. v souladu s čl. 8 a čl. 23 citované směrnice EP a Rady. Spotřebitel není ani jediným ani prvotním a ani dostatečným zdrojem informací pro posouzení úvěruschopnosti (srovnej výše citované anglické znění čl. 8 příslušné směrnice, dle něhož je spotřebitel zdrojem těch informací, kde je to vhodné). V každém případě však platí, že získané údaje o příjmech a výdajích, opřené o konkrétní doložené informační zdroje, je třeba vyhodnotit s odbornou péčí. Jiný výklad ani není možný. Sankce neplatnosti jednak chrání každého individuálního spotřebitele, ale slouží rovněž obecnému zájmu na fungujícím úvěrovém trhu.12. Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti je k dispozici dlouhodobě publikovaná metodika ČNB, která je volně dostupná na jejich internetových stránkách. Soud vychází z předpokladu, že věřitel jako profesionál v oblasti poskytování úvěru je s těmito požadavky seznámen; je zavedeným podnikatelem v oblasti půjček s dlouhodobou praxí a není potřeba jej zvláště v tomto směru poučovat. Úvěrový podnikatel, který hodlá dostát požadavkům kladeným na vynaložení odborné péče, má dostatek relevantních informací o náplni tohoto relativně neurčitého pojmu. Odpovědné věřitelské posuzování schopnosti zájemce o úvěr dostát svým závazkům, tedy úvěruschopnosti (či též kredibility), bylo spojeno s úvěrovým financováním od jeho samotných počátků. Tato posuzovací schopnost byla jednou z nejvýznamnějších dovedností (či aktivem) věřitele, neboť jejím uplatněním věřitel snižoval rizikovost úvěrové transakce, s cílem zachování výhledů na uvažovaný zisk, který je smyslem bankovního (úvěrového) podnikání. Pokud by byla úv