11 C 50/2024-53 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 11. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 32 888,01 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 590 Kč, kapitalizovaným úvěrovým úrokem ve výši 876,40 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 993,26 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úvěrovým úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 332,46 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, to vše na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 5. 1. 2022 s věřitelem (, právnická osoba, .), a na základě níž věřitel poskytl žalované částku 15 000 Kč, na níž žalovaná zaplatila 3 500 Kč. Věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, jíž žalovaná přes výzvu již ničeho nezaplatila.2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované. Soud účastníkům tento postup podle § 101 odst. 4 o. s. ř., i na základě postoje žalobkyně, navrhl a současně sdělil právní názor (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 30), z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel.3. Žalobkyně stručně shrnuto uvedla (č.l. 2 až 4 p.v. a č.l. 38 až 40), že věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalované, které ověřil podle vyžádaných dokladů (pracovní smlouva, potvrzení od zaměstnavatele), a nahlédnutím do veřejných registrů, přičemž věřitel neměl důvod pochybovat o údajích poskytnutých žalovanou. Žalovaná uvedla výši svého příjmu ze zaměstnání v částce 17 189 Kč a výši svých měsíčních výdajů v částce 9 950 Kč, které byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. S ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl věřitel k názoru, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s měsíční splátkou 1 992 Kč je dostatečná.4. Žalovaná uvedla (č.l. 47), že pracovala bridgádně, což uvedla při sjednávání úvěru a žena, co s ní úvěr sjednávala uvedla, že to nějak udělá.5. Soud uvádí, že příslušnost a pravomoc soudu ve věci žalované, která neprochází centrální evidencí obyvatel opřel o výklad plynoucí z judikatury SDEU a českých vrcholných soudů (např. C-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., Anonymizováno, , jméno FO, , jméno FO, S.A. v AB či rozhodnutí NS ČR , spisová značka, či KSHK , spisová značka, ).Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti.6. Věřitel (, právnická osoba, .) poskytl žalované dne 5. 1. 2022 částku 15 000 Kč (č.l. 16), na níž žalovaná zaplatila celkem 3 500 Kč (č.l. 18 a 48). Věřitel a žalovaná totiž uzavřeli dne 5. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru (č.l. 16), na základě níž věřitel poskytl žalované 15 000 Kč s tím, že mu žalovaná ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč zaplatí celkem 27 888 Kč, tj. navýšení o 12 888 Kč, tedy o 85,92 %, což představuje navýšení 73,65 % ročně (vynásobením podílem 12 měsíců v roce ku 14 měsícům splácení), při uváděné RPSN 270,48% (č.l. 17 p.v.). Při ověřování úvěruschopnosti žalované (č.l. 44) věřitel uvažoval čistý měsíční příjem žalované ve výši 17 189 Kč, přičemž vycházel z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Z něj však není zcela zřejmé, zda tento příjem žalovaná dosahovala měsíčně, nebo jde o celkový příjem, který žalovaná dosáhla za období od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2021, a z předložených dokumentů nevyplývá, zda tuto nejasnost věřitel odstranil. Z potvrzení o výši příjmu dále vyplývá, že žalovaná měla další dluh, který byl vymáhán exekučně. Další výdaje žalované nebyly doloženy a byly uvedeny částkou 8 750 Kč (na bydlení, energie, dopravu, jídlo, osobní náklady). Použitelný příjem tak měl být 7 239 Kč, z nějž bylo třeba platit měsíční splátku téměř 2 000 Kč. Žalobce nedoložil, jak konkrétně byla úvěruschopnost věřitelem vyhodnocena. Nedoložil rovněž, zda a jak zkoumal způsob, jímž žalovaná splácí dosavadní závazky; na žalované bylo přitom splnění jiného závazku vymáháno exekučně. Dluh žalovaná nesplnila a věřitel pohledávku postoupil žalobkyni, což žalované oznámil.Právní posouzení7. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).8. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 cit. zákona).9. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku).10. Protiprávního jednání v podobě přečinu lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní (§ 218 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.).11. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 občanského zákoníku).12. K občanskoprávní skutkové podstatě lichvy nemůže být k dispozici ustálená judikatura, neboť zákon platí relativně krátkou dobu. Současně si je soud rovněž vědom, že uplatňování občanského a trestního práva má v zásadě autonomní povahu. Avšak s ohledem na princip harmonie soudních rozhodnutí a souladnosti individuálních aktů veřejné moci nelze judikaturu obou tradičních právních odvětví navzájem zcela přehlížet. Jednání, které trestní právo (kteréžto je krajní právním prostředkem), zapovídá, tedy je kvalifikuje jako protiprávní, stěží může právo soukromé aprobovat (pozn. opačně to neplatí – soukromoprávní protiprávnost s ohledem na subsidiaritu trestní represe nezakládá bez dalšího trestní protiprávnost). Platí-li v trestním právu, že při posuzování zákonného znaku poměru plnění je vedle výše úroku třeba přihlížet i k zajištění a k ostatním akcesorickým závazkům (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, dostupná na: www.nsoud.cz), pak toto posouzení není v civilním řízení zcela bez významu (srov. podobně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn.: , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, ).13. Věřitel vyplatil žalované 15 000 Kč, s tím, že mu žalovaná do 14 měsíců vrátí tuto částku navýšenou o 86 %, tj. navýšení o 74 % ročně (viz výše bod [5]).14. Soud konstatuje, že žalobkyně uplatnila u soudu pohledávku ze smlouvy lichevní povahy (viz výše bod [12]). To vše bez přiměřené vazby na cenu peněz na mezibankovním trhu. Navýšení požadovaných plnění se jeví neúměrným, byť by byla zohledněna doba trvání vztahu a výše jistiny, či způsob kontraktace, což jsou obecně faktory zvyšující faktickou cenu peněz, z důvodu rizikovosti a uplatnění fixních transakčních nákladů. I tyto faktory totiž musí být dány individualizovaně, nikoli paušálně.15. Mezi prvky, které indikují poskytování peněz v lichevním schématu, patří i povýtce formální posuzování schopnosti dlužníka splácet úvěr. Soud si je vědom, že šíře a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru. Jinými slovy závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. Žalobkyně nepředložila žádnou z listin (viz výše bod [5]), z níž by bylo možné čerpat ověřené údaje o výdajové situaci dlužníka. Opticky nízká splátka b