ECLI: ECLI:CZ:OSCR:2026:12.C.48.2026.1 Datum: 2026-06-19 Předmět: o 85 180 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 55 z. č. 89/2012 Sb., § 56 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb náklady řízeníodstoupení od smlouvylhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 85 180 Kč s příslušenstvím (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 55 z. č. 89/2012 Sb., § 56 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z.)
1. Žalobou soudu doručenou dne 23.1.2026 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 85 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 252,18 Kč od 31.8.2024 do 31.1.2025, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 85 000 Kč od 17.7.2025 do 15.10.2025, zákonný úrok z prodlení z částky 85 000 Kč od 17.7.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úrok 12 % ročně z částky 85 000 Kč od 16.10.2025 do zaplacení, částku 180 Kč a částku 21 368,50 Kč.na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 7.2025 mezi ní a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, . Banka jako původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 12. 1.2022 smlouvu o povoleném debetu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jejíž součástí byly obchodní podmínky banky. Ve smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 85 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně, uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel předmětný úvěr poskytl, žalovaný však po čerpání debetu měl na účtu evidovány položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala, proto banka v souladu s obchodními podmínkami přistoupila dne 10. 2.2025 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Banka byla při prodlení žalovaného oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR), nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 85 000 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku 9 252,18 Kč ( ve výši 21,90 % ročně za období od 31. 8.2024 do 31. 1.2025, konkrétně 31. 8.2024 úrok po splatnosti 08/2024 -1 558,06 Kč, 30. 9.2024 úrok po splatnosti 09/2024 -1 507,80 Kč, 31.10.2024 úrok po splatnosti 10/2024 -1 558,06 Kč, 30.11.2024 úrok po splatnosti 11/2024 -1 507,80 Kč, 31.12.2024 úrok po splatnosti 12/2024 -1 558,06 Kč, 31. 1.2025 úrok po splatnosti 01/2025 -1 562,40 Kč). Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 13. 4.2021 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se banka zavázala zřídit a vést bankovní účet č. , hodnota, a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku přistoupil původní věřitel dne 26. 6.2025 k odstoupení od smlouvy, žalovaný ani poté dluh neuhradil, nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 180 Kč na dvou poplatcích po splatnosti po 90 Kč zaevidovaných 31.12.2024 a 31.1.2025 za využití povoleného debetu v daném měsíci. Přes předžalobní výzvy k úhradě nedošlo.2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který ve lhůtě 30 dnů odůvodnil tím, že mu byl kontokorent poskytnut v internetovém bankovnictví , Anonymizováno, , která nezkoumala jeho příjmy, nemusel je dokládat, banka mu předvyplnila jeho pohyby na účtu jakožto příchozí platby z jiných bankovních účtů žalovaného, které uvedla jako jeho příjmy, nezkoumala jeho výdaje na domácnost a ani se na ně neptala, nebylo předloženo ani daňové přiznání. Příjmy žalovaného od roku 2016 plynou pouze z nákupu a prodeje nemovitostí, nejde o podnikání žalovaného, za zprostředkování nákupu nemovitostí neuváděl žalovaný vyšší příjmy než 85 000 Kč ročně, více než tuto částku žalovaný neměl jako příjem, a to ani z pronájmu. K nesplácení úvěru došlo proto, že dosud nenabyl nemovitost za 300 000 Kč a neprodal jí investorce za 1,35 milionů Kč (z důvodu exekuce majitelky na výživném), a proto neměl na placení svých závazků. Kdyby měl pravidelný příjem 85 000-120 000 Kč měsíčně z podnikání, jak žalovanému předsouvala , Anonymizováno, , byl by schopen své úvěry platit. Také z kupní ceny za polovinu bytového domu v , Anonymizováno, dostal žalovaný pouze 500 000 Kč na místo 1 000 000 Kč, což vedlo k problému se splácením. Proto tedy žalovaný souhlasí se zaplacením jistiny a nákladů řízení při splácení ve 24 měsíčních splátkách.3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že v projednávané věci žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným, zejména příjmů a výdajů, které ověřovala v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v relevantních databázích Ministerstva vnitra České republiky, kdy na základě takto zjištěných skutečností dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, přičemž v době poskytnutí úvěru neexistovaly důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti. V žádosti uvedl žalovaný svůj průměrný měsíční příjem 96 000 Kč, kdy právní předchůdce žalobkyně vycházel z minimálního měsíčního příjmu žalovaného pro jím požadovanou nabídku 91 501 Kč, dále vycházel ze žalovaným uvedených průměrných měsíčních nákladů 7 500 Kč, pravidelné měsíční splátky 42 400 Kč, kdy celková výše kreditních karet a kontokorentů žalovaného činila 140 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu č. , hodnota, vedeného u právního předchůdce žalobkyně následně tato částka je v průměru žalovanému připisována na tento běžný účet. Žalobkyně se odkazovala na rozhodnutím Vrchního soudu v Praze 104 VSPH 506/2020-63 a usnesením Nejvyššího soudu 33 ICdo 27/2021-82. Právní předchůdce žalobkyně postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po něm bylo možné rozumně požadovat, hodnotil individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, postupoval v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně předžalobní výzvu odeslala obyčejně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. K odůvodnění odporu žalovaným žalobkyně uvedla, že pokud žalovaný nyní tvrdí, že nedosahoval uvedeného příjmu a že jeho příjmy byly pouze příležitostné či minimální, jedná se o tvrzení, které je v přímém rozporu s údaji, jež sám uvedl při žádosti o úvěr. Žalovaný byl v žádosti povinen uvádět pravdivé a úplné informace o své finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně není povinen nahrazovat aktivitu žadatele ani domýšlet, že jím uvedené údaje nejsou pravdivé, pokud jsou současně podpořeny reálnými pohyby na účtu. Případné neuskutečnění obchodních záměrů žalovaného či neobdržení očekávaných finančních prostředků nemůže jít k tíži žalobce. Jedná se o podnikatelské či investiční riziko žalovaného, které nemá vliv na jeho povinnost řádně a včas plnit závazky z uzavřeného úvěrového vztahu. Žalovanému bylo poskytnuto 85 000 Kč, žalovaný uhradil dohromady pouze 1 956,54 Kč.4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne 13.4.2021 soud zjistil, že se žalovaný s , právnická osoba, . dohodl na tom, že pro něj bude veden běžný účet č. , č. účtu, a přímé bankovnictví, služby přímého bankovnictví měly být poskytovány prostřednictvím různých komunikačních prostředků blíže specifikovaných v podmínkách přímého bankovnictví. Měsíční výpisy z účtu měly být zasílány internetovým bankovnictvím, dohodnuto bylo používání mobilního elektronického klíče k telefonnímu číslu. Součástí ujednání byly i produktové podmínky služeb přímého bankovnictví. Předloženy byly produktové podmínky k vedení účtů a vkladů, všeobecné obchodní podmínky, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby.5. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, se kterým , právnická osoba, . souhlasila, bylo zjištěno, že žalovaný 12.1.2022 požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši povoleného debetu 85 000 Kč při sjednané úrokové sazbě 21,9 % ročně a poplatky za využití povoleného debetu v daném měsíci 90 Kč, za upomínku 500 Kč, za poskytnutí možnosti čerpat včetně obnovení 200 Kč, RPSN byla 25,96 %. Žalovaný byl povinen nejpozději v poslední den roční lhůty pro čerpání úvěru zajistit, že zůstatek požadovaný v článku VII., bod 1, zůstane na běžném účtu alespoň do dne následujícího po dni úplného splacení povoleného debetu, jinak nedojde ke splacení a následující den je celý zůstatek nepovoleným záporným zůstatkem, banka pak mohla odepřít další čerpání úvěru a odstoupit od smlouvy pro její porušení. Byl předložen formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru s týmiž údaji jak