8 C 312/2020-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 9 487,71 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 833,11 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 879,49 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 5 618,72 Kč od 25.6.2019 až do zaplacení a úrokem ze stejné částky ve výši 29 % ročně od 25.6.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4.7.2017, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 6 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 4 640 Kč a spolu se smluvním úrokem rovněž shora specifikovaným pro případ, že úvěr nebude řádně splácen. Ke splatnosti dluhu jako celku došlo dle smluvních ujednání ke dni 15.5.2018. Žalovaná v souvislosti s danou smlouvou uhradila celkem 500 Kč. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině a poplatku částku ve výši žalované jistiny, k nimž je požadován rovněž úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok, obojí z neuhrazené jistiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Při uzavírání předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětnou zápůjčku splácet. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a uvedeny v listině Zákaznická karta v části„ Ověřené dokumenty“. Dále žalobce vyzdvihl, že žalovaná s odkazem na obchodní podmínky prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje, a že je schopna právnímu předchůdci žalobce za daných podmínek zápůjčku splatit. Pokud by žalovaná konečně uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet předmětnou zápůjčku, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané v zákaznické kartě podepsané žalovanou, jíž doložil. 2. Žalovaná ve věci uvedla, že si není vědoma žádné půjčky, nicméně po předestření smlouvy doložené žalobcem uvedla, že je pravdou, že si v minulosti nějakou půjčku brala, a že na tuto uhradila jen jednu splátku, neměla totiž z čeho platit. Dále k výzvě soudu ohledně objasnění jejích poměrů v době uzavírání smlouvy uvedla, že si již nevzpomíná, kde bydlela v létě 2017, zda se jednalo o byt, o nájem apod. Co se týče příjmů, tak určitě nepracovala, nicméně své příjmy a výdaje z té doby si již nepamatuje. Dále uvedla, že pokud jí bude cokoliv uloženo uhradit, mohla by tak s ohledem na své majetkové poměry činit pouze ve splátkách v maximální výši 1 000 Kč měsíčně. Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že se splátkami v této výši souhlasí, dále k výzvě soudu uvedl, že jinými důkazy, než které již doložil, v otázce zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, nedisponuje. 3. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 4.7.2017 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 640 Kč v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 4. Dále žalobce předložil listinu označenou jako Tabulka umoření, kde jeho právní předchůdce evidoval úhrady žalované související se shora uvedenou smlouvou a z níž vyplynulo, že na jistině zbývá uhradit shora uvedenou částku. 5. Dále žalobce doložil zákaznickou kartu ze dne 4.7.2017, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že její čistý příjem činí 5 066 Kč, další čisté příjmy domácnosti (bez další specifikace) činí 16 000 Kč. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 500 Kč. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: výměr důchodu ze dne 2.6.2017. Údaje o zaměstnání nebyly vyplněny s tím, že žalovaná dále zaškrtla, že je„ v domácnosti (MD)“, svobodná, žije jako spolubydlící vyživuje jednu osobu. 6. Z potvrzení Úřadu práce v [obec] ze dne 3.7.2017 vyplynulo, že žalované byla dne 7.4.2017 vyplacena řádná dávka rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč. Z oznámení shodné instituce ze dnů 4.5.2017 a 2.6.2017 vyplynulo, že rodičovský příspěvek žalované byl od 1.5.2017 snížen na 3 800 Kč měsíčně. 7. Z oznámení ze dne 24.6.2019 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 17.7.2019. 8. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 12.3.2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2019 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 6 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila pouze 500 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalované zápůjčku splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznické kartě, jak je shora specifikována. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 11. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskyt