22 C 173/2022-48 — Okresní soud v Chomutově

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 000 Kč od 9.2.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 642,64 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 825,76Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 990,15 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 575,68 Kč od 19.12.2020 do 8.2.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 575,68 Kč od 9.2.2021 do zaplacení a dále úrokem ve výši 29% ročně z částky 9 575,68 Kč od 19.12.2020 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 30.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 642, 64 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 825,76Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 990,15 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 575,68 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a dále úrokem ve výši 29% ročně z částky 9 575,68 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 4.10.2018 s žalovanou smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky ve výši 2 451 Kč, úrokovou sazbou 29% ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.4.2020. Předtím než byla smlouva uzavřena společnost zkoumala úvěruschopnost žalované, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány do zákaznické karty. Společnost zároveň ověřila doklady uvedené v části zákaznické karty, označené jako ověřené dokumenty, mezi než patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní smlouva. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 15.12.2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 s účinností ke dni 5.1.2021 byla pohledávka za žalovaným z neuhrazené zápůjčky postoupena ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Po postoupení žalovaná ještě uhradila částku 1 000 Kč. Žalovaná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 9 575,68 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 066,96 Kč a dále částečně kapitalizované úroky z prodlení z dlužné jistiny a úroky z dlužné jistiny ke dni 18.12.2020 a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení. Žalovaná přes výzvu žalobkyně dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolání, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28.6.2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k hradě dluhu ve výši 22 437,51 Kč. Zásilka žalovanému byla podána na poště dne 28.6.2021, jak vyplývá z podacího lístku. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4.10.2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], uzavřela dne 4.10.2018 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení částky 10 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti, s tím, že žalovaná poskytnutou částku vrátí spolu s poplatky ve výši 8 380 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1022 Kč. 6. Ze zákaznické karty zjistil, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Je vyučena, má tři vyživovací povinnosti. Výše jejího příjmu činí 16 000 Kč (zdroj příjmu 1), další příjem domácnosti 10 000 Kč. Celkem tedy 26 000 Kč a odhadované výdaje 10 000 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému dne 6.1.2021 oznámila postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni a vyzvala jí k úhradě 24 442,64 Kč do deseti dnů od doručení dopisu. Zásilka žalované byla podána na poště dne 25.1.2021, jak vyplývá z podacího lístku. 8. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná čerpala částku 10 000 Kč a uhradila pouze částku 1 000 Kč. 9. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným ze zápůjčky [číslo]. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 18.12.2020 [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklé ze smluv o půjčce nebo zápůjčce specifikovaných v Příloze. 11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 4.10.2018 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 022 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabývala její schopností úvěr splácet, přičemž informace si vyžádala od žalované a zaznamenala do zákaznické karty. Dne 18.12.2020 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovanou z titulu neuhrazené zápůjčky. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce se před uzavřením smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet, avšak pouze z vyjádření žalované, aniž by