45 C 17/2022-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 81 396,97 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice svým odštěpným závodem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 24. 2. 2013 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Před schválením úvěru předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, přičemž získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila, proto bylo žádosti o úvěr vyhověno. Žalovaná se zavázala hradit úvěr formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, nejméně však 500 Kč. Součástí každé splátky byl také poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 6,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 %, RPSN činila 53,85 %. Žalovaná však nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, poslední úhrada byla provedena dne 23. 10. 2017. Z důvodu prodlení prohlásila předchůdkyně žalobkyně ke dni 31. 5. 2018 poskytnutý úvěr za splatný v celé výši. Dlužná pohledávka sestává z nesplacené jistiny 70 475,80 Kč, smluvní pokuty ve výši 953,60 Kč (0,1 % denně z částky splátky v prodlení), pojistného ve výši 1 438,08 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění ve výši 7 929,49 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná dluh neuhradila ani po předžalobní výzvě. V podání ze dne 7. 6. 2022 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že způsob a výše čerpání úvěru žalovanou vyplývá z úvěrové karty, kterou současně přiložila, kdy úspěšná čerpání jsou označena [číslo] nebo 1), a dále z potvrzení o úhradě částky 40 000 Kč. Dále uvedla, že žalovaná na úvěr celkem vrátila 75 000 Kč (s podrobným rozpisem plateb). Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované doplnila, že předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy a výdaje žalované a způsob plnění dosavadních dluhů, nahlédla do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku, telefonicky kontaktovala zaměstnavatele ke zjištění příjmové stránky, zohlednila i dostupné pohyby na bankovním účtu žalované a dále reflektovala státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. V podání ze dne 4. 11. 2022 pak žalobkyně upřesnila konkrétní výši celkové částky čerpané žalovanou prostřednictvím kreditních transakcí na 62 728,10 Kč. V závěru jednání u soudu žalobkyně navrhla překvalifikování žalobního nároku na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že došlo k poskytnutí prostředků ve výši 40 000 Kč a dále k čerpání částky v celkové výši 63 728,10 Kč, kdy za celou dobu trvání vztahu žalovaná uhradila částku v celkové výši 75 000 Kč, a proto žalobkyně žádala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 28 728,10 Kč a dále úrok z prodlení z této částky od 1.6.2018 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Z Žádosti/ Smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 24. 2. 2013, resp. ze dne 6. 3. 2013 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované vedle klasického spotřebitelského úvěru ve výši 13 000 Kč také revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, s možností (při splnění podmínek) zvýšení úvěrového rámce až na 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a příslušné náklady formu pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 22,68 %, pojištění ve výši 6,99 % ze sjednané měsíční splátky úvěru, měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu 69 Kč, RPSN 53,85 %. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost, od roku 2012 pracuje jako dělník u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], její čistý příjem činí 10 500 Kč, jiné příjmy nemá. Náklady na bydlení má ve výši 1 500 Kč, jiné závazky nemá. Žalobkyně dále předložila Dohodu o způsobu řešení sporů ze dne 24. 2. 2013, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti se žádostí/smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne 24. 2. 2013. 5. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 27. 4. 2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně tímto odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 81 397 Kč. 6. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná čerpala částku v celkové výši 103 728,10 Kč a vrátila na úvěr a v souvislosti s ním částku v celkové výši 75 000 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 17. 9. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2021, včetně podacího listu ze dne 15. 4. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy [číslo] na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 11. 2021, včetně kopie obálky a podacího listu ze dne 25. 11. 2021, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalované oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k plnění s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru, výzvou k zaplacení dluhu ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto oznámení a upozorněním na možnost soudního vymáhání. 10. Z Předdotazu – potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení SOLUS, bylo zjištěno, že byly provedeny dne 24. 2. 2013 a dne 27. 6. 2017 dotazy do registru na žalovanou s výsledkem, že nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti. 11. Ze Seznamu plateb na emitování ŠP ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v souvislosti se smlouvou [číslo] částku ve výši 40 000 Kč. 12. Z přehledu čerpání z úvěrové karty – výběr transakcí za období 19. 7. 2013 - 30. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná průběžně čerpala z úvěrové karty částku v celkové výši 63 728,10 Kč. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: žalovaná požádala dne 24. 2. 2013 předchůdkyni žalobkyně o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, kdy minimální měsíční splátka měla činit 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, roční úroková sazba měla činit 22, 68 %, RPSN 53,85 %. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je od roku 2012 zaměstnána jako dělnice u zaměstnavatele [anonymizována tři slova], její čistý měsíční příjem činí 10 500 Kč, náklady na bydlení činí 1 500 Kč, nemá jiné závazky. Předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovanou v registru SOLUS, kde žalovaná neměla evidován žádný závazek po splatnosti. Žalobkyně čerpala v souvislosti s úvěrem částku v celkové výši 103 728,10 Kč, celkově na úvěr vrátila 75 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a ke dni 31. 5. 2018 prohlásila úvěr za splatný v celém rozsahu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. 14. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 15. Dle § 261 odst. 3, písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“) touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). 16. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z