7 C 234/2022-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 17. 10. 2019 a [číslo] ze dne 3. 6. 2019, které žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěry splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy ze dne 19. 10. 2019 bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 12 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 2 400 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 2 400 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 4 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, s poslední splátkou dne 10. 12. 2020. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila 1 960 Kč. A dále na základě smlouvy ze dne 3. 6. 2019 bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 9 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 1 800 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 1 800 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 3 600 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 270 Kč, s poslední splátkou dne 27. 7. 2020. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila 6 810 Kč. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 17. 10. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka ze dne 3. 6. 2019, resp. 17. 10. 2019 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z dokladu o přiznání mateřské, dokladu o přiznání výživného, nájemní smlouvy, faktur a složenek žalované. Žalovaná uvedla, že má příjem ze státní podpory ve výši 13 600 Kč, resp. 14 800 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty, ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které žalovaná předchůdkyni žalobkyně poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaná se k jednání soudu dostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Žalovaná se ve věci vyjádřila na jednání konaném dne 9. 11. 2022, kdy uvedla, že o půjčky žádala společně s přítelem, neboť potřebovali uhradit nájem a elektřinu, jelikož jim nezbývali peníze na pokrytí životních potřeb. K prověření úvěruschopnosti předchůdkyni žalobkyně předložila doklad o přiznání mateřské dovolené, nájemní smlouvu a výplatní pásky přítele. Žádné jiné listiny předchůdkyni žalobkyně žalovaná nedokládala. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 17. 10. 2019 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 21 600 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 360 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 12 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 3. 6. 2019 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 16 200 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 270 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 9 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětných smluv byla postoupena žalobkyni a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 4. 2. 2022. 9. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobkyně dne 14. 4. 2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 19. 4. 2022. 10. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 3. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má partnera, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bytě, je na mateřské/rodičovské dovolené, měsíční příjem činí 7 600 Kč, další příjmy 7 200 Kč (přítel), měsíční výdaje činí 9 500 Kč, tyto sestávají z výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč, osobních výdajů ve výši 5 000 Kč (a dále 2 500 Kč). Žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání výživného, složenky – příjmy a nájemní smlouvu. Žalovaná tuto listinu podepsala. 11. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 17. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má partnera, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bytě, je na mateřské/rodičovské dovolené, měsíční příjem činí 7 600 Kč, další příjmy 6 000 Kč, měsíční výdaje činí 11 080 Kč, tyto sestávají z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobních výdajů ve výši 7 500 Kč, a dále splátek úvěrů ve výši 1 080 Kč. Žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně doklad o přiznání mateřské/rodičovské, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO a nájemní smlouvu. Žalovaná tuto listinu podepsala. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, resp. 9 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila 1 960 Kč, resp. 6 810 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smluv zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartách zákazníka. Pohledávka z předmětných smluv byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí byla také zaslána předžalobní výzva. 13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihn