7 C 245/2021-62 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 3 736 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 8. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podpis žalované ve smlouvě byl nahrazen SMS kódem. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 7. 8. 2020. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalované. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně po žalované požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 3 000 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 90 Kč. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. V podání došlém soudu dne 30. 9. 2021 žalobkyně na výzvu soudu zdůraznila princip přiměřenosti při posuzování úvěruschopnosti a uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru, jehož zaplacení se v projednávané věci domáhá, s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných z dostupných registrů, konkrétně výpisů z databáze SOLUS, NRKI, CEE A ISIR, z prohlášení klienta a z kreditního skóre klienta. Žalovaná uvedla, že je zaměstnankyně, požadovala úvěr 15 000 Kč, byl jí poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, její čistý měsíční příjem činil 25 000 Kč, měsíční příjem ostatních členů domácnosti pak 21 000 Kč, měsíční výdaje uvedla ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně postupovala v dané věci s odbornou péčí. Z uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru žalobkyně shledala, že je žalovaná schopna úvěr splatit. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Právní zástupce žalobkyně při jednání soudu i přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve smyslu nutnosti doplnit důkazy, uvedl, že jinými důkazy, než které již žalobkyně doložila, v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované nedisponuje. V otázce doplnění důkazů ohledně tvrzení, že žalobkyně zaslala žalované na její účet částku 3 000 Kč, právní zástupce žalobkyně navrhl, aby byl ze strany soudu učiněn dotaz na příslušnou banku. 5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy vyhotoveného žalobkyní vyplývá, že dne [datum] byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka 3 000 Kč. Ze sdělení od [právnická osoba] ze dne 13. 12. 2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a dále že dne 8. 7. 2020 byla na tento účet připsána platba 3 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo] ze dne 8. 7. 2020 vyplývá, že tento dokument nebyl žalovanou podepsán, když je na ní pouze uvedeno jméno a příjmení žalované, IP adresa zařízení a podpisový kód zaslaný pomocí SMS: [číslo]. Dále žalobkyně předložila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru rovněž bez podpisu žalované, výpis čerpání, splátek a úhrad, Sazebník platný od 8. 4. 2018, kopii občanského průkazu žalované a úvěrovou zprávu. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2020 a podacího archu z téhož dne vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 8. 7. 2020 na účet žalované částku 3 000 Kč. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 11. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. 12. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 13. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 14. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 15. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 17. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 8. 7.