7 C 276/2022-69 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 21 691,37 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným došlo dne 24. 7. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 400 Kč, žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaná provedla tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Následně žalovaná obdržela předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválila a žalované tak byla poskytnuta částka 19 400 Kč na účet. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 24. 8. 2020 do 7. 11. 2021. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu v částce 6 638,37 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem. Celková částka 21 691,37 Kč sestává z jistiny ve výši 15 053 Kč, smluvní pokuty v částce 6 638,37 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 256 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Před zahájením jednání podáním ze dne 14. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 6 738,37 Kč (představující smluvní pokutu v částce 6 638,37 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč) zpět z důvodu revize žalovaných částek s ohledem na neprověřování úvěruschopnosti žalované. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl tak, že řízení co do uvedené částky zastavil (výrok I.). 6. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 4. 2022 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 11. 4. 2022. Žalobkyně rovněž předložila výpisu z běžného účtu [právnická osoba] z března roku 2020, z něhož vyplývá, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalované byla ve prospěch účtu předchůdkyně žalobkyně přijata platba v částce 1 Kč. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 18. 6. 2020 bylo zjištěno, že shora uvedeného dne byla na účet [bankovní účet] převedena částka 1 100 Kč, dále dne 29. 6. 2020 částka 14 900 Kč, dne 14. 5. 2020 částka 2 000 Kč, dne 26. 6. 2020 částka 200 Kč, dne 25. 6. 2020 částka 500 Kč a dne 23. 6. 2020 částka 700 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 13. 5. 2020, resp. ze dne 24. 7. 2020, kdy tyto smlouvy nejsou žalovanou podepsány, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedené smlouvy (u smlouvy ze dne 13. 5. 2020 je uvedena částka jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč a u smlouvy ze dne 24. 7. 2020 je uvedena částka 19 400 Kč) vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu, a dále číslo bankovního účtu žalované). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2021, z něhož je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalované zasláno dne 17. 12. 2021. Žalobkyně dále doložila tři upomínky k úhradě pohledávky adresované žalované. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně 19 400 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalované. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet celkem částku 19 400 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 13. 5. 2020, a následně 24. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 13. 5. 2020, resp. 24. 7. 2020. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvy uzavřít. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni, nicméně z tvrzení žalobkyně vyplývá, že nesplacená jistina činila 15 053 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 14. 11. 2022. Následující pracovní den, tj. 15. 11. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat, a jelikož tak neučinila, dostala se dne 16. 11. 2022 do prodlení (§ 517 občanského zákoníku) a je tak povinna žalobkyni uhradit úroky z prodlení v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I. a II. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 15 053 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho