7 C 287/2021-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 3. 2018, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 88 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 1 600 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 1 600 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 3 200 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 240 Kč za doplňkovou službu životního pojištění. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 244 Kč, s poslední splátkou dne 21. 5. 2019. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila 7 950 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 31. 12. 2021 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka ze dne 26. 9. 2018 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z dokladu o přiznání rodičovské a z bankovních výpisů žalované. Žalovaná uvedla, že má pravidelný příjem ze státní podpory v mateřství, její měsíční příjem činí 7 600 Kč, další příjem ze státní podpory 3 525 Kč a další vedlejší příjem 5 000 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které žalovaná předchůdkyni žalobkyně poskytla jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Žalobkyně při jednání soudu na žalobě setrvala, k výzvě soud připustila, že žalobkyně jinými než dosud doloženými důkazy v otázce úvěruschopnosti žalované nedisponuje. Závěrem žalobkyně navrhla žalobě vyhovět. 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila na jednání konaném dne 23. 2. 2022, kdy uvedla, že jí byl úvěr ve výši 8 000 Kč skutečně poskytnut s tím, že už si nepamatuje, jakou částku splatila. K prověření úvěruschopnosti předchůdkyni žalobkyně předložila doklad o státní podpoře v mateřství, kdy příjem činil 7 600 Kč a doklad o výživném na nezletilé dítě ve výši 4 500 Kč. Žádné jiné listiny předchůdkyni žalobkyně žalovaná nedokládala. Závěrem žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 27. 3. 2018 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 14 640 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 244 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 8 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 13. 12. 2019. 7. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 11. 12. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 14. 12. 2020. 8. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 26. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v partnerství, má jedno nezaopatřené dítě, ke kterému má vyživovací povinnost, bydlí v nájemním bytě, má základní vzdělání, je na mateřské dovolené, má další úvěr ve [příjmení] [jméno] ve výši 5 000 Kč s měsíční splátkou 800 Kč, měsíční příjem ze státní podpory činí 7 600 Kč a 3 525 Kč, další příjmy 5 000 Kč, měsíční výdaje činí 10 800 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, osobních výdajů ve výši 6 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 800 Kč. Žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně doklad o přiznání mateřské/rodičovské, bankovní výpisy, nájemní smlouvu a SIPO. Žalovaná tuto listinu podepsala. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila 7 950 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí byla také zaslána předžalobní výzva. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůd