7 C 409/2021-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2019, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 7 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 5 302 Kč, jež představuje kapitalizované úroky ve výši 932 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, s poslední splátkou dne 3. 6. 2020. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 2 474 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 13. 4. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 24. 7. 2019 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako operátor ve [právnická osoba] s.r.o., jeho měsíční příjem činí 24 836 Kč, další příjem pak 20 000 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, kdy dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě, a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil, žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2019 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 12 302 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 7 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy č. 1 uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 7. Z oznámení ze dne 6. 1. 2021 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň ho informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 25. 1. 2021. 8. Z přiložené listiny označení jakožto tabulka umoření (číslo smlouvy [číslo]) bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného s tím, že dne 24. 7. 2019 byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, celkem žalovaný uhradil 2 474 Kč. 9. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 9. 11. 2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 10. 11. 2021. 10. Ze zákaznické karty ze dne 24. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je zaměstnaný jako operátor na plný pracovní úvazek, jeho čistý měsíční příjem činí 15 336 Kč, další čisté příjmy domácnosti 9 500 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Žalovaný tuto listinu podepsal. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 2 474 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 45 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 2 474 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného ob