7 C 58/2021-164 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 5. 2020 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 75 984,49 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 3. 9. 2010 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 73 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5% čerpaného úvěru. Vedle splátky jistiny se žalovaná zavázala splácet úroky a poplatky v souladu se smlouvou, Produktovými podmínkami revolvingového úvěru, Sazebníkem a Úrokovým lístkem. [právnická osoba] svůj závazek splnila a otevřela žalované účet č. [bankovní účet]. Žalovaná svou povinnost nesplnila, nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, proto byl úvěr prohlášen dopisem ze dne 28 6. 2019 za okamžitě splatný v celé výši. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 71 540,01 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 5 399,48 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 444,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 71 540,01 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 22,68% ročně z částky 71 540,01 od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 31. 3. 2020. Žalovaná svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla dosud uhrazena. 2. V podání ze dne 1. 10. 2021 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem v žádosti o vydání kreditní karty ze dne 3. 9. 2010. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu se schvalovací strategií a principy obezřetného úvěrování. Úvěruschopnost byla prověřována v interních i externích databázích, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra ČR. V případě klienta v důchodu vycházela banka z důchodového výměru ČSSZ, kdy byla výše příjmu 8 316 Kč, a dále ze sdělení klienta o čistém měsíčním příjmu domácnosti 30 000 Kč. Banka porovnávala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že klient měl v době podání žádost vůči bance závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2 278 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že klient neměl v době podání žádost žádné závazky. Banka v tomto případě schválila kreditní kartu s úvěrovým rámcem 33 000 Kč. Žalobkyně má za to, že právní předchůdkyně postupovala s řádnou péčí. Žalobkyně i přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve smyslu nutnosti doplnit důkazy, žádné další důkazy v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované ve stanovené lhůtě nedoložila. V podání ze dne 18. 11. 201 žalobkyně soudu sdělila, že dne 17. 4. 2011 došlo k navýšení úvěrového rámce na 49 000 Kč a dne 18. 10. 2011 došlo k navýšení úvěrového rámce na 73 000 Kč, a to v souladu s článkem 17 Produktových podmínek, kdy je banka oprávněna, pokud klient řádně plní své závazky, klientovi ve výpisu navrhnout zvýšení úvěrového rámce, k samotnému navýšení pak dojde ve lhůtě sdělené bankou a s účinností dnem jeho využití klientem. Dále žalobkyně soudu sdělila, že na jistinu úvěru byly započteny splátky v celkové výši 227 661,32 Kč. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Úvěr řádně splácena, a to měsíčně částkou 4000 Kč, později 1 000 Kč, když se ocitla ve finanční tísni. Nyní jí zbývá 1 500 Kč na živobytí. Dále uvedla, že banka při podpisu smlouvy vyžadovala pouze doložení výměry důchodu, výdaje nebyly zkoumány. V této době činil příjem domácnosti žalované 30 000 Kč, protože pobírala dávky pěstounské péče na děti, o které se starala. Dle žalované byl úvěrový limit ve výši 33 000 Kč, což také podepsala. O dalším navyšování úvěrového rámce bankou nevěděla, nic nepodepisovala. Na upozornění ze strany banky požádala o prominutí dluhu, nedostala však žádnou odpověď. 4. Podáním ze dne 7. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 15 000 Kč zpět z důvodu jejího zaplacení žalovanou po podání žaloby (15 měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč). Žalobkyně započetla 9 843,96 Kč na kapitalizované úroky a poplatky a 5 156,04 Kč na úrok se sazbou 22,68% ročně od 26. 2. 2021 do 20. 6. 2020. V tomto rozsahu navrhla řízení zastavit. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl tak, že řízení co do uvedené částky zastavil. 7. Dále je rozhodováno ohledně částky 71 540,01 Kč s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 71 540,01 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 71 540,01 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a dále ohledně nákladů řízení. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 8. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 3. 9. 2010 bylo zjištěno, že žalovaná dne 3. 10. 2010 požádala žalobkyni o kreditní kartu VISA Classic, s výší úvěrového rámce 33 000 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že je vdaná, žije v pronajatém domě (bytě), má základní vzdělání, je v invalidním důchodu, kdy její čistý měsíční příjem činí 8 316 Kč a celkový příjem domácnosti činí 30 000 Kč. Tuto listinu žalovaná podepsala. 9. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 3. 9. 2010 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr do celkové výše úvěrového rámce 33 000 Kč a vydala jí kreditní kartu VISA Classic, s procentuální výší pro výpočet minimální splátky 5%. Žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky do určité výše a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a další úhrady. V dalším bylo odkázáno na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Tuto listinu žalovaná podepsala. Žalobkyně současně předložila Souhlasy udělené [právnická osoba] z 3. 9. 2010, Všeobecné obchodní podmínky s platností od 1. 11. 1999 a Sazebník poplatků [právnická osoba] s platností od 1. 1. 2010. 10. Z potvrzení o aktivaci kreditní karty z 13. 9. 2010 žalovaná potvrdila, že jí byla provedena na její žádost aktivace karty, a tuto listinu podepsala. 11. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 29. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou běžného účtu č. [bankovní účet] od 2. 8. 2004. 12. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 30. 9. 2010 bylo zjištěno, že v měsíci září 2010 počáteční zůstatek na účtu byl 491,39 Kč a konečný zůstatek 366,82 Kč, a že měsíčním příjmem žalované byl invalidní důchod ve výši 8 316 Kč a částka zaslaná od Úřadu práce v Chomutově ve výši 5 012 Kč. 13. Z výpisů ke kreditní kartě VISA za jednotlivé měsíce roků 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, bylo zjištěno, že úvěrový rámec v původní výši 33 000 Kč se postupně navýšil na 49 000 Kč a později na 73 000 Kč, dále, že na každém výpisu je vždy uvedena výše minimální splátky za aktuální období, výše minimální splátky k úhradě s uvedením data splatnosti a dále výše splátky po splatnosti. Ze shora uvedených výpisů byly dále zjištěny měsíční transakce žalované. Na každém výpisu je dále uvedena roční úroková sazba pro nákupy u obchodníků ve výši 25,08 % a roční úroková sazba pro výběry z bankomatů ve výši 29,99% 14. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 29. 2. 2019 vyplynulo, že s ohledem na opakované porušování smluvních podmínek a neplnění jejích povinností z předmětného úvěru došlo k zesplatnění úvěru, a že byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu nejpozději do 15. 7. 2019. 15. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 27. 5. 2010, [číslo jednací] [číslo], bylo zjištěno, že žalované se s účinností od 15. 1. 2010 zvýšil invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně s tím, že invalidní důchod činí 8 316 Kč měsíčně. 16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla před podáním žaloby postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. 17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že její pohledávka z titulu smlouvy [číslo] byla postoupena žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 18. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 a podacího archu ze dne 3. 4. 2020 soud zjistil, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalované, kde žalovaná byla upozorněna, že je v prodlení se splác