8 C 118/2022-82 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 126 925,67 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 129,25 Kč, úrokem z prodlení za dobu od 6.8.2018 do 25.5.2020 ve výši 15 497,84 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 124 925,67 Kč od 17.9.2021 až do zaplacení a úrokem z částky 124 925,67 Kč ve výši 15,1 % ročně od 17.9.2021 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru ze dne 6.8.2018, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Předmětem úvěru byla částka 137 000 Kč za účelem konsolidace předchozích závazků žalovaného, přičemž žalovaný se dlužnou jistinu zavázala splatit spolu s úrokem a poplatky v 96 měsíčních splátkách po 2 686,45 Kč počínaje dnem 20.9.2018. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný podmínky smlouvy řádně neplnil, proto právní předchůdce žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr prohlásil za splatný ke dni 25.5.2020. Dlužná částka pak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 124 925,67 Kč, poplatky ve výši 2 000 Kč a úroky shora uvedené. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobcem dne 16.9.2021. Žalovaný byl upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k jednáním soudu se bez omluvy nedostavil, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobce byl při jednání soudu dne 29.7.2022 poučen soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., nechť doplní tvrzení, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobce zkoumal před uzavřením předmětné smlouvy a jejího dodatku schopnost žalovaného splácet úvěr a tyto skutečnosti nechť prokáže s výstrahou neúspěchu ve věci. 4. Žalobce následně v podání ze dne 12.8.2022 k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovaným. Žádost byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti [právnická osoba] a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze MV ČR. Při hodnocení úvěruschopnosti banka porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. Z tohoto procesu nevyplynula skutečnost, která by bránila poskytnutí úvěru. 5. Žalobce při jednání soudu dne 13.9.2022 po seznámení s názorem soudu, že i přes doplnění žaloby je třeba mít otázku dostatečného zkoumání úvěruschopnosti za neprokázanou, žádné další důkazy nenavrhl, tvrzení nedoplnil. Závěrem navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši s tím, že má za to, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného zkoumal dostatečně. 6. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že žalovaný dne 6.8.2018 čerpal úvěr ve výši 137 000 Kč, v souvislosti s daným úvěrem následně uhradil až do konce roku 2021 celkem 45 443,81 Kč. 7. Z oznámení ze dne 27.5.2020 vyplynulo, že tímto žalobce oznámil žalovanému, že předmětný úvěr prohlašuje za splatný ke dni 25.5.2020. 8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 6.8.2018 vyplynulo, že tuto uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 137 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet po 2 686,45 Kč měsíčně a 200 Kč měsíčně jako úhrada pojištění. Dále bylo ujednáno, že částka 135 645,08 Kč bude použita na úhradu již stávajících úvěrů. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány též obchodní podmínky a sazebník poplatků, které žalobce rovněž doložil, žalovaný v tentýž den podepsal též formulář s informacemi o úvěru. 9. Z žádosti o úvěr ze dne 6.8.2018 vyplynulo, že tuto podepsal žalovaný. Zde je dále uvedeno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce činí 19 987 Kč, čistý příjem domácnosti pak 19 987 Kč. Žalovaný má jeden zdroj příjmu a nemá vyživovací povinnost, nemá srážky ze mzdy a jiné měsíční splátky. Dále, že by měl být předmětným úvěrem konsolidován dřívější úvěr, kde žalovaný splácí žalobci 4 819,60 Kč měsíčně. 10. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 12.11.2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána před podáním žaloby. 11. Z oznámení ze dne 29.9.2021 vyplynulo, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 4.10.2021. 12. Z listiny označené jako Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že zde zaměstnanec právního předchůdce žalobce popsal proces zkoumání úvěruschopnosti obdobným způsobem, jako je uvedeno ve vyjádření žalobce ze dne 12.8.2022 s tím, že příjem byl ověřen z bankovního účtu žalovaného. Dále je zde uvedeno, že poskytnutým předmětným úvěrem byly konsolidovány dosavadní závazky ve výši 4 819,60 Kč měsíčně a dále další údaje o žalovaném, konkrétně pak, že je svobodný a žije v nájmu. Dále z listiny vyplynulo, že žalovaný splácí u právního předchůdce žalobce čtyři úvěry v celkové výši 5 356,97 Kč (198,37 + 3 759,63 + 1 059,97 + 339). 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.9.2021 mezi žalobcem a společností [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 137 000 Kč, žalovaný v této souvislosti splatil celkem 45 443,81 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který byl zaznamenán v žádosti o úvěr a v listině Posouzení úvěruschopnosti klienta. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn písemností odeslanou dne 4.10.2021 a následně mu také byla zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebit