8 C 125/2022-65 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 162 077,96 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5 % ročně z žalované částky od 5.4.2022 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 213,64 Kč a úrokem z prodlení v zákonné výši z žalované částky od 14.1.2022 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovaným celkem tři smlouvy o úvěru, a to dne 22.8.2021 úvěrovou smlouvu [číslo] dne 31.8.2021 smlouvu [číslo] dne 22.8.2021 smlouvu [číslo]. Předmětem smluv bylo poskytnutí úvěrů žalobcem žalovanému, k čemuž došlo ve výši 58 999 Kč, resp. 32 000 Kč, resp. 64 386 Kč. Žalovaný se zavázal úvěry splácet v měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem, což řádně nečinil, když na žádný z úvěrů ničeho neuhradil. Žalobce tak využil svého práva sjednaného ve smlouvách a všechny tři jednotlivé úvěry zesplatnil ke dni 30.12.2021. Dluh z první zmíněné smlouvy tvoří jistina ve výši 58 999 Kč, poplatky ve výši 156 Kč, poplatky za pojištění ve výši 730,96 Kč, náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Dluh z druhé zmíněné smlouvy pak tvoří jistina ve výši 32 000 Kč, poplatky ve výši 80 Kč, poplatky za pojištění ve výši 576 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Dluh z třetí zmíněné smlouvy pak tvoří jistina ve výši 64 386 Kč, poplatky ve výši 760 Kč, náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením každé smlouvy řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobce nemůže ručit za to, že následně dojde ke změně poměrů u klienta, v jejichž důsledku pak není schopen splácet. 2. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 5.8.2022 zevrubně rozvedl otázku zkoumání úvěruschopnosti. Zde zejména obšírně s odkazem na výkladová stanoviska a judikaturu uvedl, že žádný právní předpis neukládá poskytovatelům úvěrů konkrétní postup zkoumání, přičemž ani judikatura nevylučuje užití statistického modelu a tedy nezkoumání konkrétních parametrů úvěrovaného. Nad rámec již výše uvedeného pak žalobce uvedl, že využívá statistický model již nastíněný výše, přičemž také lustruje klienty v registrech NRKI, CEE a ISIR. V prvním zmíněném byl žalovaný nalezen s pozitivním vyhodnocením, v dalších dvou nalezen nebyl. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Při jednání soud poučil žalobcem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. s tím, že dosud nedostatečně prokázal řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž v případě nedoplnění v tomto smyslu se vystavuje riziku částečného neúspěchu ve věci. K tomu právní zástupkyně žalobce sdělila, že žalobce již jiným důkazy v daném ohledu nedisponuje, nežádá tedy lhůtu k doplnění a ničeho již doplňovat nebude. Právní zástupkyně žalobce závěrem navrhla žalobě vyhovět. Dále uvedla, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného dostatečně, což vyplynulo z provedeného dokazování. Žalobce vycházel z údajů v příjmech a výdajích, které žalovaný uvedl a které jsou zaznamenány v úvěrových kartách. Žalobce také provedl rozsáhlá šetření v souvisejících registrech. Po odečtení zjištěných výdajů od zjištěných příjmů, žalobci jasně vyšlo, že žalovanému zbývá dostatek finančních prostředků a je tedy úvěruschopný. 5. Žalobce předložil úvěrovou smlouvu ze dne 22.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 64 386 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 3 409 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 23 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást. 6. Žalobce dále předložil úvěrovou smlouvu ze dne 31.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 32 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 1 764 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 22 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást. 7. Žalobce dále předložil úvěrovou smlouvu ze dne 22.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 1 311 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 23 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást. 8. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru ze dne 22.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru ze dne 31.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení dalšího celého úvěru ze dne 22.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Všechny tři výzvy obsahují výstrahu soudního vymáhání dluhu. 9. Z výpisů čerpání žalovaného vyplynulo, že v souvislosti s předmětnými smlouvami od žalobce čerpal celkem 64 386 Kč, 32 000 Kč a 58 999 Kč, přičemž zpět neuhradil ničeho. 10. V předžalobní výzvě ze dne 21.1.2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětnými úvěry. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 24.1.2022. 11. Dále žalobce doložil tři zprávy týkající se žalovaného z registru Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Z těchto vyplynulo, že žalovaný nemá negativní informace, využívá jednu stávající úvěrovou službu, zároveň má podané dvě žádosti o úvěr v celkové výši 330 000 Kč. 12. Dále žalobce doložil tři listiny označené jako úvěrová karta. Zde jsou specifikovány jednotlivé úvěry poskytnuté žalovanému a shora uvedené. Dále jsou zde uvedeny příjmy žalovaného shodně jako v jednotlivých smlouvách a dále s tím, že životní minimum činí 3 860 Kč a žalovaný uvedl měsíční výdaje domácnosti ve výši 8 000 Kč (22.8.2021), resp. 5 000 Kč (31.8.2021), resp. 4 000 Kč (22.8.2021). 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem shora specifikované smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému v této souvislosti celkem 155 385 Kč, žalovaný žalobci v této souvislosti nic neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému výzvy shora uvedené. Žalobce před uzavřením jednotlivých smluv lustroval žalovaného v registru NRKI, rovněž vyhotovil úvěrové karty shora specifikované. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelsk