22 C 321/2022-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 35 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 35 400 Kč od 15.11.2019 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [anonymizováno], uzavřela dne 15.10.2019 s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 14.11.2019 spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] na které se žalovaný nejprve zaregistroval zasláním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Následně požádal o poskytnutí konkrétního úvěru, přičemž původní věřitel po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu zaslal návrh konkrétní smlouvy s výší úvěru a splatností. Žalovaný návrh akceptoval a původní věřitel mu vyplatil na účet [číslo] [bankovní účet] částku 30 000 Kč pod [variabilní symbol] úvěr však ve lhůtě splatnosti neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.12.2020 postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla dne 3.6.2021 zaslána předžalobní upomínka prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Na výzvu soudu k doložení posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI EUCB a to formou dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, bez dalšího výstupu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Z podacího lístku ze dne 3.6.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému informace týkající se úvěru a to zejména, výše úvěru, jeho splatnosti, výše poplatku za poskytnutí úvěru. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dne 3.6.2021, že pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3.6.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 43 858 Kč od tří dnů. 9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným, jenž podepsal smlouvu elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a to na bankovní účet klienta [číslo] [bankovní účet] do dvou pracovních dnů s tím a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s úrokem ve výši 1 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč ke dni 14.11.2019. 10. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na č.ú. [bankovní účet] – pod jménem [celé jméno žalovaného] [variabilní symbol] dne 15.10.2019 částku 30 000 Kč. 11. Z výpisu z běžného účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že dne 29.4.2014 byla ze strany žalovaného na účet [právnická osoba], s.r.o. připsána částka 1 Kč a to z č. účtu 949143163 [částka]. 12. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 15.10.2019 soud zjistil, že žalovaný dne 15.10.2019 elektronicky podepsal smlouvu, dle které úvěrující a klient mají v úmyslu v budoucnu uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterými se úvěrující zaváže, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a klient se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 3.12.2020 uzavřeli smlouvy o postoupení pohledávek, jejímž předmětem závazek postupitele postoupit pohledávky za dlužníky specifikovaných v příloze 1, která je nedílnou součástí smlouvy a postupník se zavázal tyto pohledávky přijmout a zaplatit za ně sjednanou úplatu. 14. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi pohledávkami ze smlouvy o postoupení pohledávek se po pod [číslo] nachází i pohledávky za žalovaným [číslo] ve výši 33 840 Kč. 15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřela dne 15.10.2019 s žalovaným smlouvu, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal bance vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč do 14.11.2019. Žalovaný poskytnutou částku nevrátil. Dne 3.12.2020 uzavřela společnost [právnická osoba], s žalobkyní a.s. smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného úvěru. Dopisem ze dne 3.6.2021 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů, přičemž dopis byl předán k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta. 22. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Uzavřený právní vztah je třeba posoudit dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016